∆5∆

3.2K 165 26
                                    

Nevím jestli se mě Marcus snaží svým nevrlým chováním odradit, ale každopádně mu to moc nejde.

Opět mířím k jeho pokoji a jsem zatím v dobré náladě, tak doufám že mi jí nezkazí.

Zaklepu na dveře a vejdu.Dělá vlastně pořád to samé.Sedí na posteli, se sklopenou hlavou a v ruce svírá tu fotku.Tak moc bych se chtěla dozvědět co na ní je.

A proto k němu přejdu a snažím se mu kouknout přes rameno, ale ničeho jsem tím nedocílila.

,,Co to máš za fotku?" zeptám se ho zvědavě.Trhne sebou a fotku ihned zandá do kapsy.

Posadím se naproti němu na židli a s očekáváním, že z něj něco vypadne, se na něj kouknu.No, žádné odpovědi jsen se nedočkala.

,,Mluvila jsem s Martinusem," viděla jsem jak sebou při jeho jméně škubl a vzhlédl ke mně, ,, Je z tebe a tvojí situace docela dost špatný.Málem se mi tam rozbrečel.Ničí ho to." poslední větu už skoro zašeptám.

,,Je to můj život." zamumlá, ale svoje oči ze mě nespustí.Docela mě to znervózňovalo.

,,Ale on je tvoje dvojče!Je součást tvého života!Je z toho všeho celkem špatnej, tak se bojím aby tady za chvíli taky neskončil!A proto tě prosím, mluv s ním, tak jako se mnou." upřu na něj prosebný pohled.

,,Nemůže za to.Nemá důvod se trápit." zamumlá a sklopí pohled ke svým dlaním.

,,A za co nemůže?Za tu bouračku?" když jsem to dořekla, Marcus sebou polekaně škubl a rychle trhl hlavou směrem ke mně.

,,Jak o tom víš?" zašeptal tak potichu, že jsem ho sotva slyšela.Když tohle říkal, díval se mi zpříma do očí a já někde hluboko v nich, viděla bolest.Nepředstavitelnou bolest.Takže s tím má něco společného ta bouračka.Teď jen zjistit co.

,,Martinus mi to řekl." pokrčím rameny.

,,No jasně.Ten prostě musí vykecat úplně všechno.A nejlepší je, že to řekl cvokaři.Víc už to fakt posrat nemohl." odfrkl si a v jeho hlase byla slyšet pořádná dávka ironie.I tak ta slova zabolela.A docela dost.Cvokař.Jsem pro něj jen cvokař.No a co, nemělo by ti to být jedno?Nevím, ale jedno mi to není.

,,Fajn, tak já ti klidně do zprávy můžu napsat, že jsi úplně zdravý a že můžeš domů!Pak se ale nediv, že se doma budeš utápět v depresích, alkoholu a drogách!Já ti chci jenom pomoct, tak už to pochop!Ale fajn, jak chceš, já tě teda odtud pustím!" ruply mi nervy a já na něj takhle začala řvát.Přitom jsem si i stoupla a rozhazovala kolem sebe rukama.Marcus jen seděl a koukal na mě s neutrálním výrazem.

,,A myslíš že jsem si to jako vybral?!Že jsem chtěl skončit na psychiatrii?Mezi bláznama?!Ne nevybral jsem si to!Jen se prostě všechno muselo posrat v tu nejnevhodnější chvíli.Kdyby se nestala ta bouračka!Kdyby Sarah neumřela.Kdybych nezjistil že-" a zastavil se právě včas.Teda pro něj.Já naopak toužila po tom, aby to dokončil.

,,Co kdyby jsi zjistil?" vyjeknu a přistoupím k němu blíž.Už mě tohle tajnůskářství nebaví.

Vydechl a poraženě si sedl zpátky na postel.Věděla jsem, že už z něj nic nevytáhnu.

,,Proč já tu vůbec jsem," zamumlám a zakroutím hlavou, ,,Uvidíme se zítra, tak zatím ahoj" rozloučím se a ani nečekám na žádnou odezvu.

Jelikož jsem dneska do práce přišla tak brzo, mohla jsem odejít dřív.Moc se mi domů nechtělo, kord když je tam Philip, ale pak mi došlo, že pracuje dneska až do devíti, takže bude doma až tak v deset.Hned se mi šlo líp domů.

Doma jsem ze sebe skopla boty, nechala si napustit vanu a nalila si sklenku vína.To je to co teď potřebuju.Víno a teplou vodu s bublinkama.

Ačkoliv jsem nechtěla, moje myšlenky nakonec zamířily opět k Marcusovi.Co se mu mohlo stát tak hrozného, že z toho tak šílí?Určitě je to nějak spojené s tou bouračkou a tou jeho přítelkyní Sarah.

Když byla voda celkem studená, vylezla jsem a obalila jsem se svým huňatým županem.

Byla jsem nehorázně unavená, ale i když bylo teprve půl deváté večer, tak jsem vyčerpaně spadla do postele a ve vteřině jsem usla.

~~~

Probudila mě hlasitá rána pocházející z kuchyně.Rozespale jsem se koukla na hodiny.Čtvrt na jedenáct.Takže to bude Philip.

Promnula jsem si oči a hodila si na sebe župan.Vyšla jsem ven z ložnice a zamířila rovnou do kuchyně.

Stál tam.Opřený o linku, vedle sebe láhev whisky, pozor ještě plnou, a na zemi hrnec, který mu pravděpodobně spadl.

,,Ahoj." pozdravila jsem ho a natočila si do skleničky vodu.Najednou mě bolestně chytl za zápěstí a trhnutím si mě otočil k sobě.Natiskl mě na liknu a bolestivě svíral moje zápěstí.

,,Au to bolí.Pusť mě!" vyjekla jsem a snažila se vykroutit.Docílila jsem akorát toho, že to víc bolelo.

,,Co máš s tim Gunnarsenem?" prskl po mě a já nechápavě zvedla obočí.

,,Je to můj pacient Philipe" řekla jsem jakoby to bylo nad slunce jasné.

,,Nemyslím toho psychopata.Myslím toho druhého." odsekl a v očích se mu zračil vztek.Nebudu lhát, trochu jsem se bála.

,,Martinus?Byla jsem s ním na kafi, protože jsem se potřebovala dozvědět něco víc o Marcusovi." řekla jsem a znatelně se mi klepal hlas.Jeho oči ztmavly a já se bála co přijde.

,,Jo?!A co je tohle?!" zařval po mně až jsem sebou cukla, jak jsem se lekla.Podstrčil mi pod nos noviny, kde hned na titulní stránce byla fotka mě a Martinuse, jak se objímáme a pod tím titulek Nový pár?Dokázal by Martinus Gunnarsen podvést svou současnou přítelkyni?

Co to sakra je?!A kde vzali tuhle fotku.Vždyť jsme se objímali jen před tou kavárnou a tam jsem žádného novináře neviděla.

,,Tohle je jenom omyl.Je to jen můj kamarád a na rozloučenou jsem ho objala." ohradila jsem se na Philipa.

,,Jo aha, jenom kamarád.Jasný, tak mi aspoň kurva nelži!" zařval po mně.

,,Ale já ti nelžu!" zařvala jsem na něj, ale to jsem neměla dělat.Na tváři mi přistála facka.Tak silná, že se mi hlava otočila o 180 stupňů.

Vrátila jsem hlavu zpátky a překvapeně jsem se podívala na Philipa.Ten byl celý brunátný v obličeji, v očích zlost a zaťaté pěsti.

Neváhala jsem ani minutu.Otočila jsem se a vydala se do ložnice.Ze skříně jsem vyndala tašku a začala do ní házet věci.Nebrečela jsem.Jen jsem byla překvapená, že je něčeho takového schopný.Bála jsem se ho.

Převlékla jsem se do džín a nějakého trika, na sebe hodila mikinu a kabát.Rychle jsem si v předsíni nazula boty a vypadla.

A teď mi to došlo.Kam já vlastně půjdu?

Helloooo sweethearts💓
Trochu delší kapitola, tak snad se líbí💞Kam asi Nelly půjde?💬
Bye loves💋
maggie_gnrsn

Psychopat [Marcus Gunnarsen] Kde žijí příběhy. Začni objevovat