Noční záletník

90 6 0
                                    

Hodiny ukazovaly 01:56, načež Martin Maléř popadl své oblečení a bleskurychle se oblékl. Šárka se na něj smutně podívala, ale neříkala nic. Zbyly po něm jen zavřené dveře. 

Venku ho něco bouchlo. Nebyl to žádný bezdomovec ani opilý Mastňoch nebo nějaký jiný lump. Byl to studený vzduch. Takže přidal do kroku. Nevěděl, co má dělat a neuměl si vybrat mezi Veronikou a Šárkou, ale přemýšlel nad odmocninou z jedné. Už mu to dlouho vrtalo v hlavě a nenapadlo ho použít kalkulačku. Byl už u domu, když v tom za ním.
Někdo: Dobrý den Martine.
Byl to Lumír Nykl.
Martin Maléř: Dobrý den Lumíre.
LN: Já jen nemůžu spát, tak jsem šel vyhodit koš do popelnic a taky jsem šel pozorovat uskupení planet.
MM: Jo aha to já taky.
Oba měli divný pocit, že se při něčem divném přistihli. Martin odemkl dveře a pustil Lumíra v županu dovnitř.

Tu noc se zdál Lumírovi zvláštní sen. Byl o tom, že ho Světluš přihlásila na odtučňovací a zkrášlovací kúru. Přijel tam na lodi, která byla speciálně na kolečkách, aby mohla jezdit po cestách. Ta budova byl speciální zámek, na kterém ho obsluhovali jen lidé, kteří měli 4 prsty a doma měli i záchod a umyvadlo. Celou kúru ho to nebavilo a chtěl domů, jenže poslední den se otevřely dveře a tam - Martin Maléř! V kostýmu starořímského vojáka držel kornout zmrzliny a pořád jen lízal. Jenže mu se najednou domů nechtělo a se vším nováčkovi Martinovi pomáhal, chodili spolu do vířivky a chodili krmit žraloky. Jenže poté se v léčebně vyskytli zombie a oni se museli zavřít do sklepa. Poté se Lumír probudil.

 Poté se Lumír probudil

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


#Mamír

Láska Lumíra NyklaKde žijí příběhy. Začni objevovat