Dramatický děj

12 3 0
                                    

Oslava sice Martinovi trochu spravila náladu, ale pořád byl jeho stav vážný.

Lumír se na oslavě ožral. Růža byla sice kamarádka jeho mamky, ale to není důvod neslavit. Celkem se doma nudil, tak pozval Vendulu a přes celý víkend se koukali na seriál Tak jde čas (na ČSFD 5,5%). Ale v neděli v poledne ho vyrušil opět telefonát.
L: Kterej č*****k mě zas otravuje ty v***e.
Tak to zvedl.
L: Dobrej...
Z telefonu: Dobrý den Lumíre Nykle. Dostavte se neprodleně do nemocnice, Martin Maléř je v kritickém stavu. Asi umírá.
Ani nestihl odpovědět a vyběhl na ulici a hledal své auto. Vendula nechápavě seděla stále u něho doma. Tak zavolala Pavlíka, aby tam nebyla sama.

Mezitím do nemocnice přišel Lumír. Sestřičky si něco podezřele šeptaly. Smutně na něho koukaly. Tu je asi něco špatně.
Sestřička: Martin Maléř před minutkou zemřel. Je nám to moc líto, smrt není žádná veselá věc.
To nemůže být pravda. Martin nesmí zemřít! Musí žít! Vždyť ho miluju, pomyslel si Lumír. Zdravitní sestřička dál mluvila, ale nikdo ji neposlouchal.
L: Můžu ho ještě vidět?
Zavedli ho na pokoj. Lumír k tělu poklekl. Jeho srdce pukalo na kousíčky. Naklonil se k Martinovi a políbil ho.
L: To ti dlužím Martínku můj milovaný. Škoda, že jsme to nestihli dřív.
Ještě chvíli tam seděl a držel Martina za ruku. Najednou viděl, že se Marrinovi trochu třepaly víčka. Dokonce pootevřel pusu! Trochu zasténal.
M: Tam za oknem jsem viděl zlatý kombajn. Usmíval se a řekl, že mám ještě žít. Nechal zde po sobě pneumatiku. A také tě miluju.
Šeptal Martin.
Lumír vyskočil a běžel pro lékaře.
V rohu místnosti opravdu ležela pneumatika přízračného zlatého kombajnu.

Láska Lumíra NyklaKde žijí příběhy. Začni objevovat