Láska Lumíra Nykla

Velké moudro

Jackie Chan se otočil přesně v okamžiku, kdy mu chtěl Martin poklepat na rameno. Nejdřív se trochu lekl *lek*.
M: Dobrý den pane, my vám chtěli říct, že filmy vy dobrý natáčet, vy náš vzor veliký.
Jackie si myselel, že jsou spíš fanoušci mistra Yody.
Jackie Ch: Díky, muži středního věku.
L: Dáte nám prosím podpis? A můžeme se spolu vyfotit? Zrovna jdem taky na večeři, můžete se k nám přidat, jste srdečně vítán, zveme!
Jackie: Ok
Tak šli na večeři. Jackie si objednal špagety s kečupem a Lumír s Martinem taky, aby mohli říct, že jedli to samé. Číšník měl na sobě tričko s Medvídkem Pú a s hořícím domem.
L: Vy tak moudrý člověk jste. My rádi slyšet od vás nějaké skvělé moudro, víte, do života, něco motivujícího.
JCh: Možná by se něco našlo. Ale není to jen tak. Prozradili mi ho mudrcové z východní Číny.
M: Aha aha.
JCh: Nebe je modré, tráva je zelená.
L: Cože?!
M: Prosím zopakovat ještě jednou. Vzít si zápisník musím a zaspat si slova vaše.
JCh: Ach. Ok.

Po večeři se šli přijít. Jackie Chan už s nima nechtěl nikam jít, ale byli otravní a vlezlí. Blbí teplouši, pomyslel si.
JCh: Už musím jít, sbohem.
L: Ale neee, neodcházej!
M: Ještě jsme ti neřekli, jak jsme si kupovali nový sprchový kout!

Ale Jackie Chan už byl pryč. To jim bylo líto, ale byli rádi, že ho potkali. Potom na to společně několik měsíců vzpomínali, napsali o tom na ig, fb a twitter, posílali mu každý týden dopisy a doma si vystavili jeho fotku.