Láska Lumíra Nykla

Zmatky

Bylo pondělí, když přišel dopis. Nebyl to jen tak ledajaký dopis. Byl to milostný dopis. Milostný dopis pro Martina. Napsal ho "tajný" ctitel (ale všem je jasné, že jde o Lumíra).

Bylo to už 4 dny, co Martina vysvobodili a on se vrátil domů. Často se ho lidi ptali, co je s Veronikou. Říkal, že jela na dovolenou. Ve skutečnosti sám nevěděl, jak to je, ale myslel si, že ji odvezli do blázince. To řekl jenom děckám a nejbližší rodině. Vlastně nejbližší rodina byly ty děcka. Ještě k tomu mu přišel účet za detektivní služby, což ho trochu naštvalo. Navíc musel platit nějaké dluhy z minulosti. Jednou tak šel do Tesca. Přemýšlel, díval se na oblohu a na mraky. Kolem jezdily auta. Jedno z nich začalo troubit. Několik lidí, kteří šli kolem, začali jásat, protože si mysleli, že je to svatba. Ve skutečnosti to byl taxík a v něm seděl Evžen. Jenže to už byl u auta dav kolemjdoucích a nějak jich přibývalo. I Martin se připojil a i když nevěděl vůbec proč, taky měl radost ze svatby. Napadlo ho, že by si to taky přál zažít. Představil si sebe u oltáře a vedle stál Lumír. Rychle tu myšlenku zahnal, ale velice rád by na to myslel dál. Taková věc se mu vskutku líbila.

Mezitím se na cestě utvořil svatební průvod. Evžen zpanikařil a nevěděl, co dělat. Nechtěl zklamat svatební dav, tak začal googlit. Chtěl sehnat někoho, kdo ho oddá. Taxikáři řekl, ať jede někam na louku. Obvolal pár farářů a za opravdu velký úplatek se jeden nechal překecat. Dojeli na místo. Vystoupil z auta a přemýšlel, koho si vlastně vezme. V davu zahlédl Růžu (kámošku baby Nyklové).
Evžen: Mohu si vás vzít, paní?
Růža: Ano.

Za nějakou dobu přijel ten podplacený farář. A tak si Růža vzala Evžena. Svatební dav jásal. Nebyli zklamáni. A do svatebního davu patřil jak Martin, tak Michal David.