Láska Lumíra Nykla

Nešťastná nehoda

Bylo zrovna den do výplaty, takže Martin neměl na jídlo, nebo spíš žil z posledních 2 Kč. To je stejně za jeden rohlík. S Lumírem se za poslední dobu trochu odcizili. Už si po minulém setkání nezavolali a chudák Martin už pomalu vzdával všechny své šance, že z toho bude nějaký vážnější vztah.

Díval se zrovna na dětské hřiště, protože tam byly děti. Uslyšel nějaké pískání. Hvíííííííízd. Bum! Spadl na něho klavír. Nebyl to ledajaký klavír. Byl to klavír značky Petrof. Někdo ho vyhodil z okna, protože na klavír doma neměl místo. Někdo zavolal sanitku. Přijela sanitka, hasiči, policie.

Dostalo se to však i k Lumírovi. Začal panikařit. Martin nesmí umřít! Nebo bude mrtvý! Tak se rozběhl ven a běžel tím směrem, kde se to prý stalo.

Už byl úplně zadýchaný, sotva dýchal, skoro nedýchal. Tak zpomalil. U toho si prohlédl výlohu jednoho nového obchodu, který otevřeli před 2 týdny. Prodávali tam různé zboží, od vrtaček po korunky na hlavu. Uvažoval, že by si koupil nový mobil. Potřeboval kvalitnější přední kameru. Rád si fotil selfie.

Tak tam nakonec došel. Vypadalo to, že Martin pořád leží pod klavírem. Ani hasiči nemohli klavír zvednout a to používali jeřáb. Lumíra pohltil adrenalin. Udělal 10 kliků, 5 dřepů, 20 sedů lehů a ohl se až k prstům na noze. Jeho svaly mu mohli závidět všichni přítomní. Přišel teda ke klavíru, nasadil si sluneční brýle a začal si zpívat Teď královnou jsem já. Klavír pevně uchopil za spodní rohy. Tři, dva, jedna... Odnesl ho 10 metrů vedle. K ležícímu placatému Martinovi se sebrali záchranáři a odvezli ho. Před tím, než se zavřely dveře sanitky, vběhl dovnitř a jelo se do nemocnice.