Recenze /UKONČENO/

#52 Prízračný chodec

Autor: CorlineDeBarra
Kategorie: Fantasy
Stav: Nedokončený
Počet kapitol: 11 + prolog
Nejlepší umístění: #12 v kategorii Fantasy

Shrnutí děje:
Príbeh obsahuje prvky stempunku, čiže se tam nájdu vzducholode, elektrika, plechové stroje, no taktiež je tam zopár historických prvkov. Zatiaľ je príbeh písaný z pohľadu sebeckej a cielavedomej zlodejky, ktorá si nevie dávať pozor na jazyk, a tak aj potom vyzerá aj jej život. Všetko si sama komplikuje, no zo všetkého ju najviac zaujíma jej zabudnutá minulosť.

Anotace:
Kedysi dávno bola kráľovstvu Blodport vyrieknuta veštba. Jej slova sú zapísané v historickej kronike, no i tak neustále vyčkáva, kým sa predpoveď naplní. Mĺkvo spí pod vrstvou prachu, ktorý na ňu medzitým zavial čas.
Lenže stačí, ak niekto hlbšie nazrie do minulosti, aby sa spiaci netvor prebudil. Potom, plný hladu po pomste a vyčkávajúci v reve zúrivej búrky, spôsobí skazu tým, ktorí sa spreneverili jeho srdcu.
No medzitým, čo v okolí panuje zdanlivý pokoj, pyšná zlodejka, menom Acanthia, možno zamieša karty osudu viac než zamýšľala. Veď ako vravievajú múdre stareny: Pýcha predchádza pád.

Pravopis

Jelikož je příběh psán slovensky, tuto část bohužel nemohu zhodnotit. Ovšem než se posuneme dál, jednu věc bych měla. Všimla jsem si, že ve všech kapitolách píšeš název té části Magnólie, kde se mimo jiné nachází aréna, s jedním z, tedy Razaka. Ale v osmé části jsi ho minimálně dvakrát napsala jako Razzaka, se dvěma z. Což je jenom taková drobnost, ale podívej se na to, ať to pozornější čtenáře neplete, mít chybičky v názvech není úplně dobré, i když jsou jen malé.

Zápory

📌 Co mě z nějakého důvodu poněkud zarazilo, byla sázka mezi Acanthiou a Kalliorou, konkrétně Kalliorino odhalení zrádcovských plánů. Myslím, že je odhalila až příliš rychle a celé to působí uspěchaně. Kdyby sis dala trochu víc na čas, mělo by to určitě i větší vliv na čtenáře, šokovalo by je to víc. Kalliora se poprvé objevila v předchozí kapitole a o její postavě čtenáři nevěděli skoro nic, jen to, že je pravou rukou Pána podsvětí. Nedostali možnost vidět, jak je mu loajální a oddaná, aby jim pak její zrádcovské myšlenky dokázaly doopravdy vyrazit dech. Takhle se alespoň v mém případě žádný velký šok nekonal. Což je škoda, zůstal tu akorát nevyužitý potenciál.

Nehledě na to, jak Acanthia reagovala. Ačkoli jinak popisy emocí zvládáš bravurně, tady mi to přišlo trošku nepovedené a jakoby odbyté, takové neslané nemastné. Jako by to tolik nešokovalo dokonce ani ji. Jistě, nějaké popisy tu samozřejmě byly, ale na to, jak sis předtím vyhrála s jejími emocemi třeba ve chvíli, kdy seděla na okně v bytu a viděla odraz ve skle, byly tyhle slabší. Víc bych je rozepsala a dala bych víc prostoru jejímu šoku a zděšení, když jí došlo, k čemu se to zavázala, pokud sázku prohraje. Je to velký zvrat, a proto by mělo následovat i velké množství emocí.

Když to shrnu, víc bych vykreslila Kalliorino postavení a předstíranou oddanost Pánu podsvětí, aspoň prostřednictvím Acanthiných myšlenek – při pohledu na bojovnici by si vybavila, jak vždycky stála věrně po boku svého pána za jakékoli situace a že pokud věděla, byla mu nejvěrnější ze všech služebníků nebo něco podobného. A pak bych ještě o dost víc rozepsala Acanthiny emoce ve chvíli, kdy se dozvěděla, že tak to ve skutečnosti vůbec není.

📌 Z hlediska popisování emocí na mě slaběji působila i scéna, co následovala hned v další kapitole, a sice ta, v níž Rauss zjistil, že si Acanthia něco nakradla i pro sebe. Opět, její emoce mi připadaly nerozepsané, nedokázala jsem se do ní vžít, necítila jsem zděšení a strach, což bych cítit měla, pokud to prožívala hlavní hrdinka. Měla by přece být vážně zděšená ze situace, v níž se ocitla, ne snad? Dva obrovské šoky za tak krátkou dobu, to s psychickou člověka udělá divy... Ona to ale zas tak extra moc neprožívá, zdá se mi, a to je špatně. Navíc, jak se tam ty předměty vůbec dostaly? To je hodila do brašny, když tak narychlo mizela z bytu? Dobrá, ale v tom případě bych to potom zmínila, až bych si hrála s jejími emocemi. Téhle scéně zkrátka pár věcí ještě chybí, podívala bych se na ni znovu.