+Já Smrtijed+ ✔

*Nápomocen*

Harry Potter.

Potter Harry.

Idiot.

Severus nemohl usnout. Zíral do temnoty a kreslil svou hůlkou drobné spirálky. Modrá, zelená, červáná. Drobné neonové čárky pluly tmou, jako ingoust rozpouštějící se ve vodě.

Na správném místě, v ten správný čas.

Severusovi se zatočila hlava. Nemohl jen tak ležet. Vystřelil z postele, přičemž zapackal o přikrývku, ale udržel se na nohou a vyletěl ze svého pokoje.

Bradavice byly ve tmě dost strašidelné.
Tmavé stíny v zákoutí, měsíční světlo osvětlující kamenné tvary a ticho. Naprosté, tíživé ticho, ve kterém jde slyšet každý krok.

Tohle by ale Severus nikdy nepřiznal a místo toho aby přemýšlel nad příšerami které dokázala jeho mysl snadno stvořit, myslel spíš na učitele, který dnes hlídkuje na chodbách.

,,Snape?" zavříska hlas za učitelem lektvarů.

Severus ustanul v kroku a pomalu se otočil.

Profesorka Umbridgeová se zářivým úsměvem cupitala k němu, svou růžovou róbu jako vždy na sobě.

,,Noční procházka? Nemůžete spát?" zatrilkovala.

,,Hmm," zamumlal Snape a skřížil si ruce na prsa. Snažil se přitom tvářit co nejvíc namyšleně, aby jeho gesto nevypadalo jako obraný reflex, čímž také bylo.

Umbridgeová se jen usmála a přistoupila ke Snapeovi blíž, ten však ustoupil.

,,Víš, chci tuhle školu od základů předělat a pokud mi budeš nápomocen, mohl bys být víc než jen učitel lektvarů."

Severus se zašklebil a zlehka si mnul svůj hákovitý nos.

,,Co přesně myslíte tím "nápomocen"?" nechápal Snape.

Sice o nic takového nestál, ale docela ho zajímalo, co musí pro tuhle růžovou nádheru udělat.

,,Ono už se něco najde," zavrněla Umbridgeová a pohladila Snapeův rukáv dlouhého pláště.

Severus se okamžitě odtáhl a nasadil znechucený výraz.

,,Musím jít," zavrčel, nadpozemskou rychlostí se otočil na podpatku a zmizel zmatené Dolores z dohledu.

*+*+*+*

Harry Potter se líně prodíral příručkou do lektvarů když narazil na něco, co upoutalo jeho pozornost.

Nevlídně vypadající karikatůra Snapea, kterou Ron nakreslil v prvním ročníku.

Od té doby jí Harry nosil v každé příručce do lektvarů, kterou v daném ročníku měl.

Možná jako připomínku, proč tento předmět tak moc nenávidí a nebo mu prostě zvyšovalo sebevědomí, když viděl svého nenáviděného profesora v dost nedůstojné poloze, s dominantním obrovským nosem uprostřed a vlasy skoro až na zem.

Musel se ušklíbnout vždy, když si přečetl bublinu u Snapeových úst.

'Deset bodů z Nebelvíru protože má pan Potter příšerný boty', hlásala bublina.

Harry se narovnal, schoval kresbu za obal knihy a odložil ji.

Venku se pomalu snášely první vločky sněhu.

Jedna po druhé padaly jako kousky papíru.

Za pár dní budou vánoční prázdniny.

Za pár dní bude se Siriusem.

*+*+*+*

Pár dní přišlo na Harryho vkus až příliš rychle, když se spocený probudil v nebelvírské místnosti.

,,Co se děje Harry?" nechápal Ron. Z jeho unavených očí bylo jasné, že ještě napůl spí.

,,Tvůj taťka!" vypískl Harry a spěšně ho tahal z postele.

,,Napadl ho had!"

*+*+*+*

Severuse popravdě ani nepřekvapilo, když ho v jednu hodinu vzbudil Brumbálův patron v podobě majestátního fénixe.

,,Co zas?" zavrčel zle Snape.

,,Brumbál má zažívací potíže?"

Fénix jen poplašně zakvičel a klovl ho do vlasů.

,,No jo ty opelichaná slepice!" zavrčel a pomalu se zvedl.

*+*+*+*

Nitrobrana ! Až příště ... 😂

*Aivi*