+Já Smrtijed+ ✔

+Zahájení+

Severus oknem pozoroval zástup studentů, mířící do jeho školy.

Jeho školy...

Učitelé ho nenáviděli, žáci ho nenáviděli a on sám se nenáviděl úplně stejně.

Adly stála vedle něho a shlížela na scénu před ní.

Po dlouhém přemýšlení se Adly stala profesodkou Jasnovidectví.

Trelawneyová se stratila Merlin ví kam.

,,Myslím že by si jim měl něco říct," zamumlala Adly.

,,Ne," řekl Snape a odtrhl oči od studentů.

,,Udělej to ty," řekl ještě a odešel od okna.

Adly se zhluboka nadechla.

,,Dobře," zašeptala pro sebe.

*+*+*+*+*+*+*+*

Velká síň byla plná žáků. Nikdo si nedovolil ani promluvit.

Všichni seděli jako přibití a zírali na učitelský zbor.

Kromě profesorky McGonagalové, profesora Horácia a Kratiknota byly učitelské židle prázdné.

Noví učitelé se měli dostavit s týdením spožděním, jelikož museli dořešit ještě jiné smrtijedské záležitosti.

Adly se nervózně postavila před přednášecí pult.

Ředtitelské místo bylo prázdné, Snape se na zahájení školního roku nedostavil.

,,Takže," začala Adly, ,,všechny vás vítám v novém školním roce. Panu řediteli není moc dobře, takže tu dnes s námi nebude."

Učitelé za ní si začali šeptat.

,,Asi mě neznáte," uvědomila si Adly.

,,Jsem Adly, prostě Adly," zamumlala.

Tentokrát si začali šeptat i studenti a Adly by přísahala, že zaslechla; Adly Snapeová.

,,Dobrou chuť," řekl prostě a kopla do stojanu tak silně, že se sesunul k zemi.

Velká sova dopadla s prásknutím na zem a rozletěla se na tisíce kousíčků.

Studenti poplašeně vykřikli a učitelé zalapali po dechu.

Pak si Adly sedla na místo ředitele a tleskla rukama.

V tu chvíli se na stolech objevily kupy jídla, ale studenti jíst nezačali.

To se však nedalo říct o Adly která se začala cpát pudinkem.

Nakonec se k ní připojilo i pár učitelů a během pěti minut už v tichosti hodovala celá síň.

*+*+*+*+*+*+*+*+*

,,Takže jak to probíkalo?" zeptal se tiše Snape, když Adly vešla do ředitelny.

Celá Brumbálova místnost se změnila. Místo velkého obrazu bývalého ředitele teď byl obraz spícího Brumbála, místo fénixe teď stál stojan s úhledným školním hábitem.

Severus seděl u nezměněného stolu a věnoval se papírování.

,,Zničila jsem stojan a vyděsila pár studentů," přiznala Adly a svalila se na gauč.

,,Pár?" podivil se Severus.

,,Všechny," opravila se Adly a zavřela oči.

,,Jdu spát," zamumlala nakonec Adly, vstala z křesla a zamířila k pokoji.

,,Použij ten druhý, tady spím já," řekl Snape, očima pořád přilepený k listinám.

,,Proč jako?" nechápala Adly.

,,Protože jsem ředitel," vysvětlil klidně Severus.

,,Ředitel chodí zahajovat školní rok," zavrčela na něho Adly.

Severus vyskočil od stolu, až jeho židle s prásknutím spadla na zem.

Dvěma dlouhými kroky přiskočil k Adly, chytl jí za límec fialových šatů a přitáhl si jí k sobě.

,,Něco jsem snad řekl ne?" zasyčel jí do obličeje.

,,Dovolil jsem ti být na hradě, dokonce obývat moje soukromé komnaty takže se podle toho chovej," prskl.

,,Nabídla jsem ti pomoc, ale nebudu dělat poskoka," vřískla Adly.

,,Budeš se chovat, jak řeknu já," zavrčel Snape.

,,Dobře pane řediteli," řekla Adly ironicky, vysmekla se ze Severusova sevření a zmizela v druhém pokoji.

Dala si záležet na tom, aby co nejhlasitěji bouchla dveřmi

Pak se svalila na velkou postel a přetáhla přes sebe peřinu.

Pořádně se nadechla a všechnu zlost, všechnu bolest a křivdu jednoduše vyřvala do polštáře.

Z křiku se postupně stával pláč a než si to Adly mohla vůbec uvědomit, z očí jí padaly vodopády slz a promáčely bílý polštář.

Vzlykala bezmála hodinu než usnula vyčerpáním.

Severus seděl ve velkém křesle, hlavu schovanou v dlaních a snažil se vytěsnit ten tlumený křik z vedlejšího pokoje.

Kdyby jen věděl, že to byly slzy opravdové bolesti.

*+*+*+*+*+*+*+*+*

Adly chytá nerva ... Bude zlá, nobo to bude jen naše švihlá Adly?

*Aivi*