+Já Smrtijed+ ✔

*Denní Věštec*

Jenny byla snad ta nejprotivnější osoba na světě.

Celý den chodila po škole, ruce za zády, kárala všechny studenty, udělovala přísné školní tresty a sem tam si neodpustila jízlivou poznámku na nějakou Lily.

Adly vůbec nechápala, o kom to mluví, ale když po takových rozhovorech začal Severus házet věcmi nebo na ni ječet, neměla potřebu se s tou Lily seznamovat.

Hodiny už ani zdaleka nebyly tak bezstarostné jako předtím.

Dva Jennyni poskoci, Driot a Pery se do tělesných trestů zapojovali stejně vehementně jako jejich vedoucí.

Škola se začínala proměňovat na vojenskou akademii.

Sdudenti se už neodvažovali ani si šeptat mezi sebou, všechny aktivity byly zrušeny a Severus stále seděl mezi papíry.

Bradavice dostaly novou barvu. Šedá a černá se prolínala na každém kroku, kolem školy se stahovala neustálá mlha a celý den bylo sychravo.

První záblesk barvy, kterou Bradavice zaznamenaly za poslední měsíc, byla křiklavě zelená.

Rita Holoubková si to mašírovala po prázdném nádvoří, pobrukovala si rytmus písničky, kterou dnes slyšela v rádiu.

,,Naše láska je silnější než jed,
dej mi ruku, k víteštví mě veď!
Až krev skropí ústa tvá,
pak mne můžeš nazývat svojí."

Její falešný zpěv se rozléhal po celém nádvoří.

Adly nervózně stála ve dveřích, kousala si nehet a sledovala zelenou ženu, vykračující si k ní.

Adly se samozdřejmě temných barev nedržela. Její oranžové tričko s nápisem; "Ilumináti mezi námi", jasně zářilo mlhou a absolutně neladilo s fialovým přehozem.

,,Drahá Aidy!" vykřikla Rita a objala jí medvědím sevřením.

,,Adly," opravila ji tiše blonďatá dívka a vymanila se z Ritina sevření.

,,Máš to ale zvláštní oči," zasmála se novinářka a nadzvedla si brýle, aby si detailně prohlédla jedno zelené oko.

,,Heterochronomie," pokývala Adly hlavou.

,,Nepůjdete dovnitř? Pan ředitel už na vás čeká."

Rita se usmála, poklepala Adly na nos a sebejistě vešla do hradu.

*+*+*+*+*+*+*+*+*

Severus už opravdu čekal.

Všechny papíry byly ze stolu odstraněny a místo nich se na ebenovém stole vyjímala mísa s pohoštěním a poháry s vínem.

Snape stál v pozoru, vypadal jako dobře vycvičený voják a i když se o tom vůbec nesnažil, slušelo mu to (ostatně jako vždy).

Rita Holoubková se chvíli rozhlížela po obrazech a po pracovně.

,,Vítejte, je pro nás velkou ctí že vás dnes můžeme hostit v naší malebné škole" Snape začal odříkávat pozdrav, jako by ho měl předem připravený.

Adly si byla jistá, že tyhle slova mu nadiktoval sám Pán zla.

Rita se ovšem neostýchala, vyběhla schody až k Severusovi a obejmula ho se stejnou silou a vřelostí jako Adly.

Severus heknul překvapením, zalapal po dechu a když se konečně vzpamatoval z šoku, odstrčil od sebe novinářku.

,,Snad to nebylo moc," vykvíkla Rita až jí málem spadly brýle.

Až teď si Adly všimla, v jakém je novinářka stavu.

Ano, chovala se dotěrně jako vždy, ale tohle bylo něco úplně jiného.

Chovala se, jako by někdo sledoval každý její krok a jen čekal na drobnou chybu, za kterou by jí mohl strestat.

,,Omlouvám se," zamumlala Rita a svěsila ramena.

,,Jsem teď pod obrovským tlakem."

Severus jen pokýval hlavou a začal si uhlazovat pomačkaný hábit.

,,Takže začneme," vypískla Rita, v jejím hlase už zase zněla ta stejná úlisnost.

,,Nejdřív si vás oba vyfotím a potom o vás o každém napíšu článek. Můj nadřízený si nepřál abych vás fotila dohromady, nebo rozšiřovala zvěsti o vašem vstahu, takže zůstaneme jen u obecných informací jako je škola, váš pohled na vzdělání a podobné věci."

,,Kdo je váš nadřízený," zamračil se Snape.

,,Máme stejného nadřízeného, drahoušku," usmála se smutně Rita a vytáhla velký fotoaparát.

,,Postavte se do rohu," mávla na Severuse a ten poslušně jednal dle jejich pokynů.

Netrvalo to ani pět minut a Rita už měla všechny potřebné fotografie jak Adly tak Snapea.

,,Přejděme k otázkám," zasmála se Rita, když si sedala na jednu z židlí u stolu.

,,Jak si užíváte post ředitele?"

Severus se nepříjemně zašklebil.

,,Jsem velice poctěn že mohu vést malé lidi k budoucím úspěchům a novým životům," odříkal z paměti Snape.

,,Heleďte se, tohle nemá cenu," zamumlala Rita.

,,Prostě mi dejte ten papír, co jste dostal od svého nadřízeného. Vyjde to nastejno."

,,To jako že vám oběma dal Pán zla papír? No tak na co je potom tahle zchůzka?" nechámapa Adly.

Severus se jen umál a podíval se na ni.

,,A co moje maželka? Pro ni žádné připravené odpovědi nemám," Adliny otázky si nevšímal.

Rita se zamračila a začala listovat svou složkou.

,,Jak je to možné?" mumlala nechápavě.

,,Pán zla si přeje aby odpovídala sama za sebe," protáhl líně Severus.

,,V tom případě," zašeptala nervózně Rita, ,,mohla bych vás poprosit o soukromý rozhovor?"

Adly nasucho polkla.

Jedním okem se podívala na Severuse a když viděla že souhlasně kývá, přikývla nakonec i ona.

*+*+*+*+*+*+*+*

Ahoj 😂😂 dneska je to trochu delší ... Poslední dobou píšu až moc dlouhé kapitoly ... další kapitola ve čtvrtek 😍

*Aivi*