16. Kapitola

68 3 0
                                        

O týden později

,,Sofi musíme okamžite do nemocnice!" volala na mě teta Annie přes celý dům. Nevěděla jsem, co se to děje, ale bylo mi to hned jasné, když jsem sešla dolů a viděla jsem tetu Annie a Tima v slzách. Musela jsem je obejmout. Taky jsem začala brečet. Hned jsme se vidali do nemocnice.

V nemocnici

,,Dobrý den, nepřivezli vám sem rodinu Angelů?",,Ano přivezli a momentálně jsou všichni na operačním sále. Hned jak budu něco vědět, tak vás zavolám." No...a tak jsme několik hodin čekali, než nám řekli....,,Je mi to moc líto, ale vaše sestra na sále zemřela.Nastaly jisté komplikace a doktoři dělali co mohli, ale....Je mi to opravdu moc líto. Upřímnou soustrast." Nevěděla jsem, co mám dělat. Zhroutil se mi svět. Zemřela mi máma, máma kterou jsem tak moc milovala a nestačila jsem jí to ani říct. ,,Mohla bych ji vidět?" ,,Slečno, je to neobvyklé přání, ale pokusím se to zařídit." ,,Děkuji." Plakala jsem, tak moc jsem plakala. Byla jsem zklamaná sama nad sebou. Měla jsem zemřít já a ne mamka. Po pár minutách přišel doktou se setřičkou. ,,Slečno pojďte za námi". Tak jsem došli za mamkou. Byla zakrytá a já i tak cítila její "haribo" parfém. Moc jsem ten parfém milovala, máma si ho pořád kupovala, jeden a ten samý.  Chytla jsem jí za ruku a ještě víc jsem se rozplakala, lékař se sestřičkou mě museli přidržovat. ,,Moc tě miluju mami." To byla má poslední slova pro mamku. Musela jsem jí to říct, musela jsem jí říct, že ji moc miluju. Nemohla jsem nic dělat, jen plakat a plakat. ,,Pojeďme domů prosím." zeptala jsem se jen tety a ona přikývla. ,,Vašemu otci a bratrovi právě skončily operace. Leží na JIP. Chctěla byste je vidět?" ,,Ano prosím" ,,Pojďte tudy prosím." Na JIP byl táta s Johnem na jednom pokoji. Všude okolo nich byly přístroje a všechny nějak pípaly. Chytla jsem je oba za ruku a plakala i teta Annie s Timem. Měla jsem strach, že mě taky opustí, ale vím jednu věc, já je nikdy neopustím. 

Po hodině jsme jeli domů a já šla rovnou do vany a pak do postele. Byla jsem unavená a hrozně ospalá. Zítra je bohužel škola a já musím vstávat z postele. Naposledy jsem se koukla na naši rodinnou fotku a dala jsem na ni černou stuhu. Zase pláč, slzy. Dobrou noc.


Summer loveKde žijí příběhy. Začni objevovat