Jmenuju se Sofia a je mi 15 let. Se svou rodinou žiju v Londýně. Ve škole jsem ale potkala někoho s kým jsem byla v dětství kamarádka.
Během střední školy Sofi zažila mnoho věcí.
Annie a Tay jsem požádal o to, aby Sofi alespoň na dvě hodiny zabavily, protože mám pro Sofi velký a ještě větší dárek. Ano správně...dnes ji chci požádat o ruku. Miluju ji už od dětství a takhle to chci zpečetit. Ona je můj život, je to ta pravá. Když jsem otci řekl, že si ji chci jednou vzít, tak řekl, že je to dobrý vtip, ale jestli jí budu stále milovat tak ať si ji vezmu. Už tehdy v Praze jsem věděl, že je to ONA. ONA je dokonalá, dokázala mě seřvat před třídou, byla mi oporou když jsem všechny potřeboval a oni se na mě vykašlali, byla to ona kdo mi otevřel oči. Je to ONA.
Kaž jsem vše nachystal, tak jsem se vrátil zpět do domu. Sofi měla spoustu otázek, já jí na některé odpověděl a zavázal jí oči šátkem, aby nevěděla kam jdeme. Popravdě jsme málem zabloudili, ale nakonec byla cesta nalezena. Když jsme došli, tak jsem váhal jestli dnes nebo jindy, ale mobil to rozhodl.
Taylor: Doufám, že to nezvoráš. Udělej to dnes, protože jindy to už neuděláš. Teď nebo nikdy!
Annie: Teď nebo nikdy!
A bylo rozhodnuto. Rozvázal jsem šátek a Sofi hned začala koukat kde je a zanedlouho mi skočila okolo krku a plakala. Po chvíli se uklidnila a pustila mě ze svého sevření. Chtěla se jít posadit na deku, ale já jí v tom zarbránil. Chytl jsem ji za ruku a na mém čele si našla cestu kapka potu. Byl jsem nervozní a bál jsem se. Jestli řekne ne, tak se jdu zabít. Vzal jsem kytaru do ruky a žačal zpívat. (píseň v médiích teď pustit)
Not sure if you know this
But when we first met
I got so nervousI couldn't speak
In that very moment
I found the one and
My life had found its
Missing piece
So as long as I live I love you
Will have and hold you
You look so beautiful in white
And from now 'til my very last breath
This day I'll cherish
You look so beautiful in white
Tonight
What we have is timeless
My love is endless
And with this ring I (otevřel jsem krabičku)
Say to the world
,,Vezmeš si mě?"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sofi okamžitě začala brečet a padla mi okolo krku. ,,Ano!" Já jí navlékl prsten a dlouze jí políbil. Právě se ze mě stal nejšťastnější člověk na planetě. Řekla ANO! ,,Ani nevíš jak jsem teď šťastný" ,,Ani nevíš jak moc jsem já šťastná" Tak jsme se ještě pět minut objímali a pak jsme si sedli na tu deku a začali jíst.
xxxx
Právě jsme došli domů. Ruku v ruce a slzami v očích. Sofi byla opravdu velmi šťastná. Než jsem stačil dát klíče do dveří, tak je otevřela Taylor. Hned si vzala Sofi a o mě se nestarala. Jk jsem pochopil, tak šly do jídelny, protože ten hluk byl neuvěřitelný. Hnedka už se začaly ptát snad na všechno typu: kde, kdy, jak, proč... Lezly mi už krkem. ,,Jako první musíme udělat oznámení a termín svatby. Co takhle třeba první srpen?" ,,To zní dobře a barva svatby bude tyrkysová. Co myslíš lásko?" ,,Myslím, že máš úplnou pravdu" a dal jsem jí pusu.
Po asi dvou hodinách si Sofi šla lehnout. Já jsem ještě napsal tátovi.
já: Tati budu se ženit. Přijedeme do Anglie co nejdřív.
Do pěti minut přišla odpověď
otec: Gratuluji synu. Právě jsem v Austrálii takže mohu přijet já za vámi. Pošli mi adresu a já nejpozději zítra večer přijedu.
Tak jsem mu tedy napsal adresu a ještě jsem napsal mamce prakticky to samé. Byla štěstím bez sebe. Potom jsem šel za Sofi, lehnul si kní a za pas si ji přitáhl k sobě do objetí. Už jsem ji nikdy nechtěl pustit. S touto myšlenkou jsem taky usnul.
