19. Kapitola

66 3 0
                                    

Pohled Sofi

,,Musíme co nejdříve najít závěť a odevzdat ji právníkovi. Je to nesmírně důležité i když je to jen papír!" řekla teta tak hlasitě, že se i lednice vypnula. ,,Já vím, kde je. John-John o-on mi t-to říkal" hrnuly se mi slzy do očí ,,Je v jedné krabici u něj v pokoji, ale-ale nevím ve které" a propukla jsem v hysterický pláč a utekla do pokoje.

Pohled tety

Hned když Sofi utekla do pokoje, tak jsem se musela Tima zeptat:,,Time, neznáš číslo na Tay?" Tim mi jen přikývl na souhlas, že ho zná a tak Tay zavolal. ,,Ahoj Tay, tady Annie. Mohla by si prosím přijít k nám domů?" ,,Ano a co se děje?" ,,Sofi propukla v hysterický pláč a zamkla se v pokoji." ,,Hned jsem tam. A upřímnou soustrast." ,,Děkuji" a zavěsila jsem. Jak Tay slíbila, tak hned tu byla. ,,Dobrý den" ,,Ahoj, utíkej za ní...potřebuje tě" ,,a potřebuje také Sebastiana, je pro ní oporou stejně jako on pro ni. Tady je jeho číslo a zkuste mu zavolat. Oni se potřebují...Vím to" docela jsem se divila, že má Sofi takhle rozumnou kamarádku. Vzala jsem hned mobil a šla jsem mu zavolat. ,,Ahoj Sebastiane, tady Sofiina teta Annie...."...Hned, když telefonát skončil, tak jsem se šla podívat nahoru k Sofi do pokoje, ale když jsem přišla ke schodům, tak jsem slyšela Sofiin pláč. Její překrásný pláč. Potom jsem nakoukla k Timovi do pokoje, který seděl na posteli, koukal na rodinnou fotografii a brečel. Šla jsem k němu a obejmula co nejpevněji.

Pohled Taylor

Hned co mi Annie zavolala, tak jsem věděla, že je můj úkol jasný. Sofi mě potřebuje, potřebuje mé "mužné" rameno na vyplakání. Sbalila jsem si věci, protože mi bylo jasné, že to nebude na chvíli. ,,Kampak jdeš zlatíčko?" ,,Musím za Sofi mami. Potřebuje mě" ,,Chápu, tak utíkej. Potom zavolej v kolik příjdeš a pozdravuj" ,,Dobře....Ahoj" Utíkala jsem co nejrychleji až ke dveřím. Ty mi otevřela její teta. ,,Dobrý den" ,,Ahoj, utíkej za ní...potřebuje tě" ,,a potřebuje také Sebastiana, je pro ní oporou stejně jako on pro ni. Tady je jeho číslo a zkuste mu zavolat. Oni se potřebují...Vím to" podala jsem jí papírek s jeho telefonním číslem a utíkala nahoru. Otevřela jsem dveře od pokoje a naskytl se mi pohled na Sofi, která se krčí v koutě na podlaze s úplně probrečenými rukávy u mikiny. ,,Sofi.." řekla jsem potichu a běžela jsem za ní a přitáhla si ji do obětí. Nemohla jsem nic dělat, jen tu pro ni být. ,,John o-on ří-říkal, ž-že je za-závěť v jeho po-pokoji v ně-nějaké krabici s fotkama a alby. Musíme ji najít" ,,Tak jdeme". Zvedly jsme se a šli jsme do jeho pokoje, kde se snad nikdy nevětralo. Když Sofi otevřela dveře, tak to vypadalo, že se v tom pokoji zastavil čas. Vše zůstalo na svém místě, dokonce jsem viděla i tu nabíječku, kterou Jonh hledal asi půl roku. Byla tu zima a tak mrtvo...nechtěla jsem se mu hrabat ve skříni, ale věděla jsem, že tím pomůžu. Prohledaly jsme stůl, šuplíky pod postelí, poličky, knihy....ale nic. Potom si Sofi vzpomněla.

Pohel Sofi

flash back

,,Máma s tátou se se mnou domluvili, že ti o ní nebudeme říkat a tak ji dali do krabice s alby s fotkami do mé skříně v pokoji, protože tam nechodíš, protože ti to prý u mě smrdí." ,,Aha...já si myslela, že ti smrdí můj pokoj!" ,,To asi těžko!" odpověděl úplně s klidem. ,,Až tu závěť najdete, tak ji dejte našemu právníkovi. Ten majetek a ostatní věci rozdělí."

end of flash back

,,Skříň! Krabice s alby s fotkami! To je ono!" všimla jsem si, že na mě Tay na mě kouká jak na blázna. Začaly jsme tedy ze skříně vyhazovat věci, dokud jsme nenarazily na krabice. Jednu po druhé jsme probíraly. Až nakonec Tay našla krabici s fotkami a alby. Teď stačilo najít jen ten papír. Když jsme byly v polovině krabice, tak někdo zaťukal.

Pohled Sebastiana

Když mi zavolala Annie a řekla mi, co se stalo, tak jsem se hned vydal na cestu k Sofi. Taky jsem stihl zavolat Jessice s tím, že se s ní rozcházím. Byla překvapená a než se mě stihla zeptat na důvod, tak jsem to zavěsil. Neměl jsem páru, kdo to Annie poradil, ale věděl jsem, že mě Sofi potřebuje víc než kdy před tím. Když jsem zazvonil, otevřela mi Annie s tím, že mám jít nahoru. Tak jsem tedy zaklepal a vešel jsem.

Pohled Sofi

Byl to Sebastian. Hned jsem mu skočila okolo krku a plakala jsem. On si mě jen ví přivinul k tělu. Po pěti minutách jsme se pustili a s Tay jsme mu vše vysvětlily a pustili jsme se do hledání. Po patnácti minutách Seb řekl, že něco našel....nějakou obálku. Tu obálku jsem si vzala a otevřela ji. Bylo tam mámino překrásné písmo.

Poslední vůle Elisabeth a Jamese Angelových

V případě, že tu jednou nebudeme, ta vám odkazujeme:

Johnovi odkazujeme dům v Rotherhamu a k tomu Volvo. K tomu také půl milionu liber. V případě, že John zemře, zdědí toto Sofi.

Sofi odkazujeme náš dům v Londýně a k tomu také druhé Volvo. K tomu také půl milionu liber. V případě, že Sofi, zemře, zdědí toto Tim.

Timovi odkazujeme byt v Londýně a k tomu půl milionu liber. V případě, že Tim zemře, tak se odkaz rozdělí mezi dva sourozence.

Chceme zdůraznit, že je všechny moc milujeme a vždy je milovat budeme. Pokud budou nějaké hádky o majetek, tak se to nesmí řešit soudně, ale pouze domluvou, protože víme, že si ty věci jednou prohodí.

Manželé Elisabeth a James Angelovi.

Když jsem to dočetla, tak se mi hrnuly slzy do očí. Musela jsem najít tetu a co nejrychleji jet za právníkem. Doběhla jsem s obálkou dolů do kuchyně a teta na mě koukala jak na zázrak. Hned se sbalila a jela spOlečně s Timem za právníkem. Tak jsme tam zůstali já, Sebastian a Tay. Domluvili jsme se, že koukneme na nějakou komedii.

.

.

V půlce filmu Tay volala mamka s tím, že už musí domů a tak tedy šla. Zůstali jsme tam jen my dva a trapné ticho mezi námi. Naštěstí stále běžel film, ale ten po chvíli skončil. ,,Co budeme dělat teď?" ptala jsem se Sebastiana a kdybych v té chvíli věděla, co chce udělat, tak bych se ho na to ani neptala. On jen v klidu řekl :,,No...já bych věděl", začal se ke mě sklánět a potom mě políbil a já hloupá spolupracovala. On si potom pomaličku hledal cestu k mému krku, na kterém mi zůstalo pár důkazů (doufám, že všichni chápete). Nevím jak, ale nějakým zázrakem jsme skončili u mě v pokoji no...a zbytek si můžete domyslet.

Summer loveKde žijí příběhy. Začni objevovat