Jmenuju se Sofia a je mi 15 let. Se svou rodinou žiju v Londýně. Ve škole jsem ale potkala někoho s kým jsem byla v dětství kamarádka.
Během střední školy Sofi zažila mnoho věcí.
Ráno jsem zaspala. Rychle jsem si vzala tašku a oblékla jsem si
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
a letěla jsem jak střela do školy. ,,Omlouvám se, ale nezvonil mi budík" ,,Dobře, v pořádku. Jdi se posadit Sofi" šla jsem se posadit a učitelka povídala dál. ,,Tak pánové, na tento seznam napíšete vaši partnerku. Když je z jiné třídy, tak napište i třídu. Během naší dnešní poslední hodiny si řekneme, kdo s kým jde. Tak prosím, seznam bude kolovat po lavicích. Dámy nic nepíší." Papír najednou došel k nám a já i rychle přečetla, že Tay pozval Dean ze Sebastianovy partičky. ,,Ty jdeš s Deanem?" Tay na mě koukala jak na mimoně ,,Ano jdu a chtěla jsem ti to říct. Dean mě pozval dnes ráno." ,,Super, nezůstaneš na ocet". Papír doputoval k Sebastianovi a já věděla, že na nás budou potom všichni koukat jak na blbečky. Poslední kluk papír donesl učitelce a ta se zvoněním odešla. S Tay jsme propovídaly celé dopoledne než přišla poslední hodina.
Poslední hodina
Do třídy přišla učitelka a podle jejího výrazu asi všichni poznali, že něco není v pořádku. Žačala říkat jména. ,,Takže podle seznamu se to takto. Josh jde s Lili, Lucas s Daniel, Michael s Elis, Will s Taylor Armstrong, Dean s Taylor, Chris jde s Annie, Thomas jde s Daniel z druhého ročníku" (Thomas je o rok starší než ostatní, nastoupil z rodinných důvodů později, měl být vedruháku) ,,Sammy s Abigail a Sebastian jde se Sofi" celá třída se na nás otočila a koukali nevěřícím pohledem, který přerušila učitelka ,,a mimochodem pánové, byl první, který si našel partnerku. Vemte si z něj příklad a nebuďte tak vybíraví. Ostatní dívky, které nemají partnera, mohou jít samy nebo s kamarádkami " skončila svůj proslov a obrátila se pohledem na mě a já si myslela, že mi snad gratuluje k takovému "úlovku".
*
,,No...a tohle se ve škole dělo" řekla jsem mamce a s pláčem jsem se jí objala kolem krk,,J-já ne-nevím, c-co mám dělat mami. Ten kluk mi v létě zlomil srdce a teď jsem mu jak blbá řekla, že s ním půjdu. Co když se mu v těch šatech nebudu líbit?" ,,Zlatíčko...Sebastian se určitě taky bojí aby se ti líbil. Tenhle problém vyřeší jen vaše city. S tím já nic neudělám." ,,Mám tě moc ráda mami. Děkuju za radu" a stiskla jsem ji pevněji. Máma potom odešla z pokoje a já přemýšlela nad tím, jak by Sebastian vypadal v obleku. Nad tou představou jsem se musela zasmát.
Pohled Sebastina
Když učitelka zmínila moje a Sofi jméno, nemohl jsem si odpustit malý úšklebek. Ostatní kluci chtěli Sofi taky pozvat, ale první jsem byl já. Byl tu jeden menší problém. Bál jsem se, že se Sofi nebudu v obleku líbit. Myslím. že má asi taky tento problém.
*
Doma jsem s tátou strávil asi hodinu a půl povídáním o tom, že na střední většinou potkávají kluci tu pravou a že jí mám prý problém s tím, že mě žádná za tohle chování nebude chtít. No má asi pravdu. Ví, že pro mě Sofi v dětství znamenala hodně, on ten příběh zná. Nakonec jsme se domluvili, že zítra půjdeme pro oblek. Byl jsem rád, že mi táta rozumí víc než před několika lety. Jsem rád, že ho mám.
