Summer love

3. Kapitola

Mezitím...

 Mezitím mi přímo u nohou přistála obálka s mým jménem. Tak jsem chvíli váhala jestli ano nebo ne, ale nakonec jsem ji otevřela. Stálo v ní:

  Tvé vlasy hedvábí,
nejhezčí na světě,
můj pohled přivábí,
stačí jen vidět Tě!
Tvůj pohled probodává,
Tvůj hlas rozpaluje,
mé srdce neposlouchá,

asi se zamiluje... 

                                                                                                                         Tvůj ctitel

No prosím. Je moc hezká, ale myslím si, že jestli ji psal Sebastian, tak už moc hezká není. A nebo, že by ji psal někdo jiný? Tím se zabývat nebudu. Každopádně jsme dostali celý den volno. Já s Tay jsme se šly projít po Praze a jely jsme i metrem. Byly jsme na Pražském hradě a prošly jsme i starou Prahu. Stačilo nám na to jen osm hodin i s cestou na hotel. Já si vždy myslela, že Praha je maličká, ale teď když tu jsem, tak si oproti Praze připadám jako mravenec. Na Václavském náměstí jsme si daly trdelník a moc nám chutnal a tak jsme vzaly ještě jeden na cestu. Do hotelu jsme dorazily kolem šesté večer. Jen tak tak jsme stihly sraz se třídou. K večeři jsme měli svíčkovou a Sebastian si celou dobu dělal srandu, že je ze svíček. Samozřejmě se smálaa jen jeho partička ve složení: Sebastian, Josh, Lukas a Dean. Typický děvkaři.

Po večeři jsme se vykoupaly a šly spát. Tay usla hned, ale já pořád myslela na ten dopis. Ten dopis od pana neznámého. S otázkou, kdo ho napsal a proč zrovna já jsem nakonec usnula.

Sen:

Zdálo se mi, že někdo ťukal na dveře. A měla jsem pravdu. Ten kluk měl ale přes hlavu kapuci a neviděla jsem mu do tváře.  Dal mi do rukou rudou růži a další dopis. Ale nebyl to jen jeden dopis, bylo jich asi dvacet. Hned jsem se rozbrečela, hodila jsem to na zem a utekla jsem do postele ve které jsem asi hodinu plakala a nakonec usnula.

Rychle jsem se probudila a rozhlédla se kolem sebe, ale nikde nic a nikde nikdo. To je dobře.

    Pohle Tay:

 Usnula jsem a za dvě hodiny sebou začala Sofi házet ze strany na stranu a steklo jí pár kapek po tváři. Nevěděla jsem co se děle, ale pak se vzbudila, rozhlédla se a zase usnula. Divný, ale jsme v cizí zemi a asi se jí stýská. Možná měla sen o domově. No..neřešila jsem to a zase jsem usnula jako kdybych měla po extra těžkým testu. Ale pořád jsem měla pocit, že mi tu něco nehraje. Jsme tu první den a kazit i ho nebudu. Dobrou noc.