Summer love

33. Kapitola

O osm měsíců později, pohled Sofi
Dneska jsem v práci a..zatracený telefon. ,,U telefonu Sofia Potterová, jak vám mohu pomoci?" ,,Dobrý den, nemocnice Londýn u telefonu doktorka Steewansová. Musím vám na přání mé pacientky volat, přála by si, abyste co nejrychleji přijela a mohla se rozloučit. Je to čtvrté patro pokoj 39. Nashledanou " ,,Nashledanou " a ta žena zavěsila. Nevím kdo co, ale musím tam jet...jde pravděpodobně o Tay.
.
.
V nemocnici se vyznám a tak vím, kam jít. Na tom pokoji shodou okolností bohužel zemřel můj bratr. Konečně jsem byla přede dveřmi toho pokoje a neodvážila jsem se vstoupit. Nakonec jsem se Ale přemohla a vstoupila. To co jsem viděla, tak se mi dostalo hluboko do paměti. Divila jsem se, že jsem neporodila. Byla tam Tay napojená na vše možné. ,,A-ahoj" promluvila ke mě jemným hláskem. ,,Ahoj Tay. Co se tady děje?" ,,Víš, měla by ses na to posadit. A asi jsem ti to měla říct už dávno, ale byla jsem se. Já...umírám." A v ten moment se mi zastavil svět. Z očí mi uletělo pár slz, které si našly cestu ven. ,,Já...nevím co říct. Pr-Proč jsi mi to proboha neřekla mohla jsem ně-" ,,Nemohla by jsi nic. Tohle je poslední stadium nemoci. Asi se dnes vidíme naposledy. Promiň že jsem to řekla až teď," ,,Nezlobím se" a silné jsem ji objala a naplno se rozbrečela.
O pár dní později se konal pohřeb. Nemůžu tomu uvěřit. Přišla jsem o nejlepší kamarádku...O mojí sestru. A musím uznat, že ten den jsem brečela nejvíce ve svém životě.
Další den
Dnes jsem jako vždy v práci ale něco je trochu jinak. Dnes se necítím moc dobře a mám povoleno jít kdykoli domů. Theresa to chápe a já jsem jímoc vděčná. Teď jdu na pracovní schůzi a ,,Au! Sakra....praskla mi voda" měla jsem velké štěstí, že se mnou šla Theresa. Ona zavolala sanitku a další kolegyně mi pomohly se dobelhat do přízemí. Šlo to špatně, ale dokázaly jsme to. Když jsme došli, záchranáři si mě okamžitě vzali do péče a odvezli do nemocnice.