35. Kapitola

63 2 1
                                    

O týden později, pohled Sofi
Dneska nás pouští z nemocnice. Ani jsem vám neřekla, že během těhotenství jsme zařídili byt od rodičů...kromě dětského pokoje, který je překvapení, protože ho dělal Seb. Ten byt jsme zařídili tak aby byl moderní, útulný a bezpečný zároveň. Máme ho do patra, takže nahoře je dětský pokoj a šatny s koupelnou, dole je kuchyně, obývací pokoj, jídelna, ložnice, dva pokoje pro hosty a menší šatna. Ten byt je hodně velký. Každopádně dnes má přijet na návštěvu Sebova babička Lucia že Španělska a bude tu tři dny.
Po zabalení všech věcí na nemocničním pokoji, jsem se s malou v náručí vydala z nemocnice. Tam na náš čekal Seb s autem a hned jak nás uviděl, tak mi vzal tašku s věcmi a tu uklidil. Mezitím jsem malou položila do autosedačky. A konečně jsme mohli jet. Stavili jsme se ještě na nákupu, protože budu vařit k obědu tacos.
Doma
Konečně jsme doma. Já jsem s malou šla hned do patra ji uložit do postýlky. Otevřela jsem dveře od jejího pokojíčku a nevěřila jsem svým očím. Ten pokoj byl nádherný.

Nakrmila a přebalila jsem Tay, zápis chůvičku a položila tu spící princeznu do postýlky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Nakrmila a přebalila jsem Tay, zápis chůvičku a položila tu spící princeznu do postýlky. Ještě pět minut jsem na ni koukala a pak jsem odešla do kuchyně a začala vařit. Seb mi pomáhal s vařením do doby, než mu zavolal šéf s tím, že se omlouvá ale potřebuje ho na schůzi, které dnes ani být neměla. Tak tedy odjel a domluvili jsme se, že babičku po schůzi na letišti vyzvedne. Babička přiletí za 4 hodiny, takže máme čas.
*
Tak babička je tu každou chvíli a já tu lítám v Sebově triku. Musím se přehlédnout. Ve skříni jsem vyhrabala toto:

 Ve skříni jsem vyhrabala toto:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Jak jsem předpokládala. Babička a Seb jsou tady. ,,Dobrý den" pozdravil a jsem slušně. ,,Ahoj drahoušku, klidně mi tykej. Jsem Lucia" a podala mi ruku, kterou jsem s radostí přijala. ,,Sofia. Moc ráda vás poznávám. Pojď prosím za mnou, ukážu ti pokoj a potom celý byt ti ukáže Seb, protože budu muset jít za deset minut kojit." řekla jsem úplně klidně asi na jeden nádech. ,,To nic Sofi. Seb se o mě postará..nedělej si starost, ale ráda bych potom viděla malou." ,,Jistě, hned jakmile ji nakojím" ona se jen mile usmála a šla si so pokoje vybalit. Najednou se mi zatočila hlava. ,,Jsi v pořádku Sofi?!" ptal se Seb, který mě na poslední chvíli chytl. ,,Jo..jen jsem už unavená" ,,Chápu...klidně si dnes můžeš jít lehnout dřív..o babi se postarám a ty pak půjdeš jen kojit Tay" mlčky jsem kývla a dál se věnovala své činnosti.

Summer loveKde žijí příběhy. Začni objevovat