7. Kapitola

105 3 0
                                    


Pohled Sebastiana

Ráno jsem se vzbudil brzo, tak jsem poslal po poslíčkovi dvě bílé růže pro Sofi, aby jí udělaly radost. Na lísteček jsem napsal: 

                         Pro nejkrásnější dívku s nejkrásnějším úsměvem na světě

Doufám, že jí to udělá radost, protože ji mají zítra propustit. Snad se má líp. Odpoledne se za ní zastavím i s Taylor. Snad ji to potěší.

Pohled Sofi

Ráno mě vzbudily paprsky slunce. Na nočním stolku byly dvě bílé růže a vzkaz. (vzkaz na papírku byl v pohledu Sebastiana, takže ho znova psát nebudu). Docela mě to zaskočilo a hlavně mě to potěšilo. ,,To je od toho chlapce milé, že na Vás tak myslí", řekla sestřička ,,To ano,doufám, že to neposílá ten, který tu byl včera" ,,Slečno, ten hoch který tu byl včera s tou slečnou se o Vás bál. Když jste byla v sanitce, tak záchranář říkal, že Vás chytil i za ruku když vás resuscitovali a vy jste pak po jeho dotyku naskočila. Tohle se tak často nestává. V podstatě vás přivedl zpět k životu právě on. Myslím si, že jestli vás má opravdu rád, tak byste mu měla zkusit dát šanci." ,,Děkuju, že jste mi to řekla a budu nad tím přemýšlet" ,,Nemáte zač, kdyby jste něco potřebovala, tak zazvoňte a jmenuju se Lili"  ,,Děkuju vám Lili" řekla jsem a sestřička odešla.

Odpoledne se za mnou zastavili Sebastian, Tay a třídní. Zítra mě mají pustit a zítra taky odlétáme. Je mi líto, že jsem to proležela v nemocnici, ale zase jsem získala kamarádku na povídání, když u mě nikdo není. Ano..je to Lili. ,,Ahoj Sofi, jak ti je?"ptala se mě Tay. ,,Je mi dobře. Dík za optání. Kde je Sebastian? Včera mi slíbil, že sem příjde i s tebou." ,,Jo...je s učitelkou a doktorem, řeší zítřejší odlet.Doufám, že poletíš s námi." ,,Dobré dopoledne Sofi, tak slečna Taylor vám pomůže zabalit a vy se převlečte. Jedete do hotelu a s vámi i zdravotní sestra Lili aby vás hlídala do odletu." ,,Dobře, tak mi za deset minut budem mít zabaleno."

Na hotelu

S Lili jsme byli u nás v pokoji když někdo zaklepal. Lili šla otevřít a kdo tam asi stál...Sebastian. ,,Slečno, máte návštěvu." křikla Lili a já šla ke dveřím. ,,Ahoj Sofi." ,,Ahoj" nastalo trapné ticho které jsem ukončila ,,Chtěla bych ti poděkovat za to, co jsi udělal v té sanitce, když...mě resuscitoval a taky za to, že jsi jako jediný byl u mě, když jsem se probudila a za to, že jsi se postaral o Taylor když to potřebovala.",,Nemáš zač, byla to samozřejmost." ,,A taky děkuju...za ty bílé růže, které jsi mi dnes ráno poslal. Bylo to od tebe milé.  A jsem ráda, že si mi je poslal.",,Já si myslel, že když to zjistíš, tak mě zabiješ, ale ty mě pochválíš. No..jsem rád, že tě potěšily" a začali jsme se pomalu přibližovat, když v tom přišla třídní na "pokec". ,,Promiň, ale já už musím za klukama. Lucas má totiž problém s Daniel. Tak ahoj" ,,Ahoj Sebastiane". Docela jsem se divila, že mi to řekl. Měl pravdu že bych ho za normálních okolnostech zabila. Ale to bylo jiné. Hlavně mi řekl, že Lucas má s Daniel problém a že ho musí řešit. Normální kluk by starosti svých kamarádů nikdy před "cizí" holkou neřekl. Hlavně jsme se málem políbili. Ach Bože. Je docela pěkný to ano, ale Lili má pravdu. Musím to zkusit.


Summer loveKde žijí příběhy. Začni objevovat