Tahy myšlenek

Myšlenka třináctá

Dnes toužím jen po vlastním klidu a tichu. Možná, až jednou budu žít sama, právě tyhle dvě věci budou mým předmětem nenávisti, ale právě v téhle chvíli bych je dosti ocenila.

Jak někteří víte, předsudky jsou nejhorší formou lidského aspektu. Předsudek je něco, co vás může zničit i naopak vynést do výšin.
Sama jsem si s ním užila dost věcí. Lidé mě kvůli předsudkům a předčasným závěrům mylně považují za idiota. Ano, možná jsem naivní neslyšící holka, ale to neznamená, že mě mohou urážet a podrývat jako husu.

Proto jsem před lety vytvářela příběh s názvem PreBook, neboli Kniha předsudku. Původně to mělo název:
A book of prejudices. Jenže to je nejspíš špatně a navíc je to zdlouhavé. Takže PreBook.

Je to opravdu starý, musela jsem to hodně zrenovovat od těch pitomostí. Dokonce i oprášit, protože jsem PreBook našla v krabici Příběhů. Moje malá skrýš o níž nikdo dosud nevěděl XD
Každopádně je opravená a tady máte malou ochutnávku:

Koncept XIII.
Osud je na mě v některých ohledech dosti krutý. Přestože moje duše touží po krásném charismatickém muži, mé tělo je přitahováno ženskými vnady. Nechápu to. Jestliže toužím po muži, jemuž bych se ráda oddala, proč tedy moje pohledy padají do výstřihu dam? Trápí mě to duší i tělem.

Co když jsem...

Co když...

Ani nedokáži to slovo svými rozechvělými prsty napsat. Bojím se, že by do mě udeřila krutá pěst společnosti. Vím, že je již dnes něco takového normální, ale jak to můži říci, když stále ani nevím jestli jí opravdu jsem? Už tak na mě společnost vyvíjí tlak z prostého důvodu jedné malé odlišnosti. Můj svět je ponořen do úplného ticha.
Každý záchvěv srdce, když potkám sen mé duše, mi říká, že tomu tak není. Pak však uklouzne můj pohled k očím krásné dívky a tvrdí mi o opaku. Přijde mi, jakoby mě tělo v tu chvíli zradilo.

Nedokáži to. Nedokážu si ani představit, že bych dokázala žíti šťastně v náruči ženy. Četla jsem sic tolik knížek o vztahu dvou osob stejného pohlaví, slyšela o mnoha umělcích, kteří sdílejí lóže v lásce stejnopohlavní... Přeji jim to a já jen sním sen ve kterém já patřím mladíkovi, který by toleroval moje nedostatky.

Možná je zbytečné o tom uvažovat. Lásku si nevybíráme, nýbrž ona si vybírá nás...

PreBook je soubor čtyř deníků. Deník Emmy, Jane Smitha, Lucase a mladé sedmnáctileté Jack. Všichni čtyři se potýkají s předsudky a je jen na nich, aby se s nimi jakkoliv poprali. Nebudu prozrazovat více, protože to by pak ani nemělo smysl psát. Pokud to někdy dopíšu (jakože nedopíšu), možná by z to mohla být i pěkná kniha.

Nu což. Tak vás zase zdraví o půlnoci CrazyTarkyna ♥♥♥ 😂