Loony, sestra Náměsíčníka [HP-FF]

Kapitola 1. Zase

,,Loony, pojď sem! Odjíždíme za chvíli a ty jsi ještě ani nesnídala!"křičela moje mamka Hope přes celý dům. Posadila jsem se na posteli a zakřičela nazpět: ,,Už jdu!" Pak jsem se oblékla do šedého trička a vybledlých riflí, a otevřela svůj starý kufr. Naházela jsem do něj zbylé oblečení (což zaplnilo sotva polovinu objemu) a staré učebnice po Remusovi, které se válely různě po pokoji. Už pátým rokem studuju Bradavice pod jménem Loonya Darwinová. Pravé příjmení zná jen ředitel Brumbál a Removi kamarádi Pobertové. To kvůli Šedohřbetovi, vlkodlakovi kterého můj otec kritizoval. Snaží se nakazit Lupinovi děti, což vysvětluje, proč je můj bratr vlkodlak. Když jsem zacvakla přezky na kufru, sešla jsem schody a pozdravila se s rodinou.
***
,,Nasedej Loon, když sis chtěla prohlížet lokomotivu měla jsi přijít dřív." smál se mi Remus. ,,No jasně."zamumlala jsem, ale to už nemohl slyšet, protože se hnal do vlaku za svými kamarády. Slavní Pobertové. Kvůli nim jsem jen 'Pobertova sestra'. Teda byla bych, kdyby mě škola neznala jako Darwinovou. Vlastně by i to 'jen' bylo víc, než jsem teď. Dělí mě od nich dva roky a kolej. Přesto mám některé docela ráda. Vysoukala jsem kufr do vlaku a vyhledala prázdné kupé, jelikož moje jediná kamarádka Alyson Drakeová loni vyšla školu. Nepíšeme si ani moc dopisů, protože si přes prázdniny někoho našla a navíc kvůli práci nemá moc času. Nebo na mě zapomněla.
,, Můžu si přisednout? Potřebuju se schovat."do mého kupé přišla zrzavá Lily Evansová. Ta Lily Evansová skoro-přítelkyně Jamese Pottera, dalšího z Pobertů. ,,Jasně. Jak ses měla o prázdninách?"zeptala jsem se, přestože Lily moc neznám. Ona mi začala vyprávět o svých zážitcích a výletech a nezavřela pusu, dokud nepřišel čas jít se převléknout.
***
Zase v Bradavicích. Vešla jsem do Velké Síně a sedla na okraj havraspárského stolu, abych slyšela rozřazování. Všichni se smáli a vítali, jen mně bylo podivně smutno. Z večeře jsem odešla mezi prvními, abych našla svůj pokoj, který mimochodem sdílím s Emily Bluntovou, hnědovlasou a protivnou spolužačkou a dalšími dvěma neznámými dívkami s podobným jménem. Nejspíš tu byly vždycky, ale já jsem si jich dvakrát nevšímala. Lehla jsem si do postele, která byla mnohem měkčí než ta v mém pokoji, a propadla se do pravidelného řetězce nočních můr.
***
S jekotem a následnými nenávistnými rozespalými pohledy mých spolubydlících jsem se kolem páté ráno probudila. Usoudila jsem, že spánek už nemá cenu a potichu jsem převlečená zamířila do Sovince. Nemám sovu, ani nechci poslat dopis, jen to tam mám docela ráda.
***
Opřela jsem se o bidlo škokních sov a sledovala přilétající a odlétající ptáky. Znenadání jeden zamířil ke mně. Byla to malá, šedá sova se vzkazem u nožky. Klovla mě. A pak znova. Zaváhala jsem, a rozvázala psaní. Bylo pro mě. Pohlédla jsem na jediný řádek a strnula hrůzou. Myslím, že tohle už nebude mé oblíbené místo.