Loony, sestra Náměsíčníka [HP-FF]

Kapitola 19. Informace

***
,,Tak co, jak se ti to líbilo?"ptal se mě druhý den ráno u snídaně Rem, když mi vracel učebnici, která mi v tom kumbále vypadla z tašky. ,,Nic moc."odvětila jsem. Nebyla jsem si jistá, jestli se za to kouzlo mám na něj zlobit. ,,Potřebovali jsme to vyzkoušet, tvoříme totiž něco nového a zkoumaly jsme rozsah naší energie, chápeš."řekl a usmál se. Sice jsem to nechápala, ale v duchu jsem nad tím mávla rukou. ,,Mandy?"řekla jsem trochu hlasitěji, aby mě zrzavá dívka, která si vedle mě právě četla vzala na vědomí. ,,Co?"řekla trochu zmateně a lehce zčervenala, když si všimla Rema. ,,Tady Remus říkal, že se sejdete po škole u jezera."řekla jsem a oslnivě se usmála na bratra, který mezitím znatelně zbledl. ,,Tak já jdu." Vzala jsem mu moji učebnici přeměňování z ruky a spokojeně odkráčela ven ze Síně. Alespoň někdo bude mít dnes hezký den. Navíc, je jasné, že se mu líbila.
***
,,Dnes si trochu zopakujeme základy přeměňování, protože na zkouškách nemusí být vždy nutně to nejnovější."přivítala nás McGonagallová. ,,Tak, kdo nám samotný pojem přeměňování dokáže vysvětlit?"rozhlédla se po třídě. Začala jsem dělat, jakože něco píšu, aby mě nevyvolala, ale naštěstí se přihlásil nějaký kluk v druhé lavici. ,,Přeměňování, neboli transfigurace je změna vzhledu, tvaru, povrchu nebo některých vlastností předmětů, popřípadně lidí. Některými kouzly či lektvary ji lze zpomalit, či dokonce zastavit."odříkal z paměti. Omylem jsem shodila na podlahu lahvičku s inkoustem. Štěstí, že byla zavřená. ,,Slečna Darwinová by se k tomu chtěla vyjádřit?"otočila se ke mně profesorka. ,,Omlouvám se, paní profesorko, ale jdou nějaká zaklínadla nebo lektvary vymyslet? Jako vynaleznout?"zajímala jsem se. ,,Ať už se ptáte z jakéhokoli důvodu, vynalézání kouzel se silně nedoporučuje, protože to, co by se mohlo stát rozhodně nestojí za mlhavou šanci, že uspějete. Ovšem lektvarů stále přibývá a jak jinak by to bylo možné než jejich vymýšlením?"odpověděla mi McGonagallová a dál se věnovala látce. Netušila, jakou mi dala naději.
***
Hned, co mi skončila poslední hodina, jsem zamířila do knihovny. Vyhledala jsem všechny knihy, které se týkaly přeměn, vlkodlaků, rušících kouzel a lektvarů a posadila se s nimi a s mým Tisícem kouzelných bylin a hub k zadním regálům. Rozevřela jsem první knihu tedy Nebezpečí kletby vlkodlaků, vytáhla jsem čistý sešit a pustila se do výzkumu.
***
Zrovna jsem se protahovala, abych zahnala únavu, když se knihovnou ozval tichý a jasný hlas madam Pinceové, který oznamoval, že se knihovna zavírá. Založila jsem knihu sešitem, uklidila brk i inkoust a nastrkala několik knih do své tašky. Zbylé svazky jsem objala oběma rukama a vydala se k havraspárské věži. Cestou mě akorát knihovnice sjela zvláštním pohledem, asi jako by se bála, jestli jí vrátím všechny její drahocenné poklady zpět.