Loony, sestra Náměsíčníka [HP-FF]

Kapitola 24. Přísady

Mám zakrvácené ruce a zírám na úplněk. Vedle mě stojí Emily a z nosu jí odkapává krev. Nadává mi a každou chvíli se po mě ožene. Jsem rychlejší. Na zem se snese další krev. ,,Neovládáš se. Jsi zmatek. Jsi vztek, jsi slabá."říká můj bratr, který se právě objevil na povrchu přede mnou. Mám chuť ho praštit. Místo toho praštím sebe. Cítím, že mi z nosu začala téct krev.
Probudila jsem se na špinavém polštáři. Naštěstí všichni okolí spali. Kouzlem Episkey jsem si dala do pořádku nos a podívala jsem se na temně modré povlečení. Nevěděla jsem, kde je ušpiněné. ,,Casey to udělá, paní."zašeptala roztřeseným hlasem malá domácí skřítka dole u mé postele. Byla doopravdy ošklivá, když tedy pomineme velké zelené oči. ,,Dobře."řekla jsem, načež se skřítka přemístila na mou postel a lusknutím prstů vyčistila povlečení. ,,Díky, Casey."kývla jsem hlavou. Casey se jen usmála a přemístila se pryč. Znovu jsem usnula. Můj sen se bohužel opakoval, ale příště už bylo dost světlo na to, abych si sama vyčistila postel. Poté jsem vstala. Vzhledem k tomu, že jsem neměla už žádné úkoly a spolubydlící stále spaly, dovolila jsem si dlouhou koupel. Poté jsem se vydala zpět do knihovny, kde mě přivítala rozespalá a nevrlá madam Pinceová, a začala jsem znovu dělat postup svého lektvaru. Teď podruhé to šlo už rychleji, a tak jsem v devět zamířila i s pečlivě uschovaným a kouzly zabezpečeným listem na snídani. Jedla jsem palačinky a přemýšlela, jak seženu přísady do lektvaru. A dokonce mě něco napadlo.
***
,,Dobrý den, madam Pomfreyová."pozdravila jsem vesele, když jsem došla na ošetřovnu. ,,Dobrý den, slečno Darwinová, stalo se vám něco?"vzhlédla ke mně Poppy od nějakého spícího studenta. ,,Ne, jen jsem vám chtěla poděkovat za ten lektvar, je vážně skvělý,"lhala jsem. ,,Nechtěla byste na oplátku nějak pomoct?" Madam Pomfreyová se zamyslela. ,,Když už to říkáš, mohla bys mi prosím skočit k profesoru Křiklanovi pro trochu výtažku z třemdavy? Moje zásoba mi už dochází, ale ve skladu by ještě mělo něco být."řekla a já jsem se usmála. Cestou do sklepení jsem si prohlédla seznam přísad a pokusila si vzpomenout, kde zhruba jsou umístěné. ,,Zdravím vás, slečno Darwinová, co vás sem přivádí?"volal Křiklan vycházející ze svého kabinetu. ,,Madam Pomfreyová mě poslala pro nějaký výtažek z třemdavy."odpověděla jsem. ,,Odemču ti sklad, musím si jít něco zařídit, vrať mi prosím klíč na zítřejší hodině. A nezapomeň, prosím, zamčít."usmál se a podal mi malý rezavý klíč. Poděkovala jsem a s úsměvem odešla přes učebnu lektvarů do skladu. Třemdavu jsem našla hned a vzala jsem pro madam Pomfreyovou hned dvě lahvičky. Přísady do mého lektvaru jsem brala co nejvíc zezadu, takže na první pohled nebylo poznat, že chybí. V duchu jsem skákala radostí, když jsem se vracela na ošetřovnu.