Loony, sestra Náměsíčníka [HP-FF]

Kapitola 31. Konfrontace

***
McGonagallová nám každému dala několik desítek listů a zavřela nás do učebny přeměňování s tím, že vybledlá nebo zašpiněná místa máme přepsat. Nejdřív jsem doufala, že na nás bude dohlížet. Ale ne. ,,Co. Tady. Zase. Děláš?"odsekával tiše Remus. Mlčela jsem. ,,Asi si myslí, že bude oblíbená, když bude s námi."poškleboval se Peter. ,,A neděláš to spíš ty?"odpověděla jsem mu kousavě. ,,Tak co?"zvýšil můj bratr hlas. ,,Chytli mě s lektvary."odpověděla jsem. ,,K čemu byli?"vyptával se Remus dál. ,,Pro tebe. Měly rušit přeměnu."vysvětlila jsem. Remus byl klidný a rozvážný člověk, ale teď začínal rudnout vzteky. James a Peter nás zvědavě, skoro až pobaveně sledovali a Sirius si projednou hleděl své práce a předstíral, že tam nejsem. ,,Nemyslíš, že kdyby to bylo tak jednoduchý, někdo by to už vymyslel?!" Bylo poznat, že jen stěží nekřičí. ,,Pro vás se nikdo nesnaží nic udělat."namítala jsem a podala mu recept, který jsem mezizím vytáhla z tašky. ,,Hej, my se snažíme."řekl James. Remus mezitím začal číst mé poznámky. ,,To je pravda, jenže to není trvalé řešení."namítala jsem dál a podívala se zpět na Remuse. ,,Kde jsi u Merlina vzala lektvar klidného spánku?"řekl můj bratr. ,,To je ten lék, že? Dala jsi ho jemu."ozval se za celý večer poprvé Sirius a podíval se na mě. Odvrátila jsem oči a přikývla. ,,O čem to mluví?"zeptal se Remus. ,,Ten lektvar byl od Poppy."vysvětlila jsem. Stejně by mu to došlo. ,,Proto si teď víc bledá. A máš kruhy pod očima. Zase máš problém se spaním."zhodnotil mě Rem a stále zamračený mi podal zpět poznámky. Všichni čtyři se na mě obrátili, jako by si to chtěli zkontrolovat. Připadala jsem si docela trapně. ,,Je furt stejně hnusná."prohlásil Peter a sklopil hlavu ke svému stohu papírů. ,,Jedna lahvička mi zbyla."řekla jsem. ,,Vezmeš si ji? Vážně si myslím, že to bude fungovat."řekla jsem. Začínala jsem být dost unavená. ,,Teď dělej co máš."povzdechl si Remus, který se nejspíš ještě nepřenesl přes to, jak šílenou má sestru. Sklonila jsem se zpět k listům. ,,To bylo drama."zasmál se James a Peter se k němu přidal. Remus se taky trochu usmál. Sirius mě znovu ignoroval. ,,Co je s vámi dvěma?"zeptal se James a namířil prstem nejdřív na mě a pak na Siriuse. ,,Dřív jste se přece bavili, vypadalo to, že ho chceš nebo co."přikyvoval Peter. ,,To rozhodně ne."zchladila jsem ho, přestože jsem věděla, že to není pravda. Rem to nespíš věděl taky, protože lehce zavrtěl hlavou, téměř neznatelně se usmál a naklonil hlavu trochu doleva.
Další dvě hodiny nikdo nepromluvil a kromě škrábání brků panovalo v učebně napjaté ticho.
_______________
Díky moc za 3k přečtení! Moc si vás vážím. Btw je něco, co byste chtěli víc vidět/vědět?

Lucie