Pro To Jsme Zrozeni

Část 27. Královnin románek

V pozlacených chodbách jsem se stále cítila nesvá. Podobně vypadala ta Roiova. 

Vzpomínky jsem musela zaplašit, abych byla necitelná a obrněná proti čemukoliv. 

Zaklepala jsme na královninu komnatu a čekala na sladké ,,Dále." 

Otevřela jsem dveře a vešla. Královna stepovala u okna. ,,Není to krása? Vše patří mě, ale zároveň všem. Teď už stačí zbavit se Rebelů a mohu poklidně vyplout dobývat další kontinenty. Asi z tebe udělám správkyni země. Líbilo by se ti to?"

,,Byla bych poctěna, ale nejsem politik." řekla jsem na rovinu. 

,,To nevadí. Co jsi mi chtěla?" otočila se na mě. Dnešní zelené šaty se k ní moc nehodili. Vypadala až moc nevině. 

,,Mám na někoho dávat během boje speciální pozor? Ať už to je Rebel nebo voják, nechci aby jste o někoho blízkého přišla." 

Královna se mile usmála, upila z šálku čaje a promluvila: ,,Moji rodiče jsou již dávno mrtví. Sourozence jsem neměla. Milence a ani manžela nepostrádám. Není nikdo na kom by mi záleželo." 

,,Musí být někdo, koho nechcete ztratit." 

Při mých slovech, královna sklopila zrak k zemi. Došlo mi jaké chyby jsem se dopustila. Nejen, že jsem chtěla vlézt královně do hlavy, ale přiměla jsem ji, aby unesla Rebely a následně je mučila. Co jsem to provedla? 

,,Na čem vám záleží, má královno? Pro co tohle všechno děláte?" zeptala jsem se. Musela jsme najít východisko. Musela! 

,,Proč tohle dělám?" hlas se jí zatřásl. Nikdy jsem si nemyslela, že je něčeho takového královna schopná. ,,Když jsem byla mladší, zamilovala jsem se do jednoho vojáka. Patřil k mé královské stráži, kterou mi tenkrát přidělil otec. Oba jsme se zamilovali, jeden do druhého. Dokonce si kvůli tomu bral více směn. Jenže jednou nás otec přistihl. Tehdy jsem byla zaslíbená jednomu králi za účelem spojenectví." protočila panenky. ,,Můj otec se tak rozzuřil, že mladého chlapce nechal poslat k bastardům. Odmítla jsem si na základě této příhody ještě někdy vdát.

Po otcově smrti jsem ho znovu vyhledala a byla ochotna se za něj provdat. Ale on už byl tak zkažený a znal každičké své dítě. A víš, co se nakonec stalo? Stal se Rebelem. Teď stojím proti němu s jeho dcerou! A on se do tvé matky navíc zamiloval." Stála jsem jako opařená. Královna miluje mého otce! 

,,Aby nemusel bojovat, rozhodla jsem se ovládnout svět a zamezit všechny války. Ale on nevydržel čekat, i přesto, že postupuji rychle. Sice se nenarodil jako bastard, ale stal se jím. Pak mi všechen cit přišel k ničemu. Rozhodla jsem se bastardy šlechtit od mala. Ne jen ty, kteří dali své děti dobrovolně. Přinutila jsem je, aby mi je dávali. Když viděl, jak třímám jeho dvojčata, znovu mě vyhledal. Prosil mě, abych se vás zbavila, abych vás poslala po řece. A já mu řekla, že si je nechám a vychovám jako své dědice, když on bude jejich otcem a mým manželem. Jenže už jsem mu nestačila. Už nechtěl královnu. Chtěl tu děvku z bordelu!" Práskla do stolu, až šálky spadly na zem a roztříštily se na střepy. 

Komorná v koutě k ní chtěla doběhnout a uklidit to, ale ona ji mávnutím ruky zastavila. 

,,Jestli ho ale získáš zpátky..." S nadějí v očích na mně pohlédla. ,,Propustím tě ze služby s pokladem hodný vládkyni. Budeš moct dělat co budeš chtít a kdekoliv budeš chtít. Chci jen, aby tvoje matka zemřela. Vše oč žádám. Poslední smrt. Poslední vražda v mém jménu a budeš volná." Rozpřáhla ruce, jako kdyby chtěla vzlétnout.