Navždy spolu

#3 - EMILY

Když jsem vešla do kavárny, tak už tam seděl Sebastián a držel v ruce čaj. Viděla jsem v jeho očích něco, co mi naznačovalo, že nad něčím přemýšlí. Doufala jsem, že to je nad naší budoucností. Nikdy jsem ho nechtěla do ničeho nutit, ale tohle bylo jiné.

,,Ahoj," pozdravila jsem Sebastiána a on se na mě podíval těma jeho černýma očima. V tu chvíli bych mu všechno odpustila, protože jsme se v nich ztrácela, byl tak krásný. I po těch všech letech, co spolu chodíme, jsem nepřestala obdivovat jeho krásu.

,,Tak mluv," pobídla jsme ho a stále se mu dívala do očí. ,,Já upřímně nevím, co mám říct, měl jsem připraveno, jak ti řeknu, že na to prostě nejsem připravený, že budu hroznej táta, ale nějak mi došlo, že to by ti zrovna dvakrát nepomohlo," chtěl pokračovat, ale já ho přerušila: ,,Kam tímhle míříš?" zeptala jsem se ho, když v tom k nám přišla mladá slečna, aby se nás zeptala, jestli si něco objednáme. ,,Prosím dvakrát horkou čokoládu," řekl za mě Sebastián a já si vzpomněla, jak jsme si jí tu dávali každý úterý, když jsme se tu scházeli po škole. Byly to krásné časy.

,,Mohl bys mi prosím říct, kam si tím mířil?" zkusila jsem se opět zeptat Sebastiána, ale on jen sklopil oči směrem dolů. ,,Bože, jestli se mnou nemáš v plánu mluvit, proč si mě sem zval?" zeptala jsem se už opravdu naštvaně, když v tom mě chytil za ruku. Srdce mi začalo rychleji pumpovat a cítila jsem motýlky v břiše. I po takové době pro mě byl jeho dotek nepopsatelný, cítila jsem se vždy v bezpečí, když jsem byla s ním.

,,Em, musíš pochopit jednu věc, než ti řeknu, co ti chci říct a to tu, že tě opravdu miluji, takže to nedělám proto, že to chci udělat, ale dělám to proto, že si myslím, že to tak bude lepší." Jeho slov jsem se bála. Bála jsem se toho, jak to bude pokračovat, co bude dál. ,,Em, musíš odjet zpět domů," řekl, stoupl si, dal peníze mladé dívce a odešel.

Seděla jsem na místě a cítila, jak mi stékají slzy po tváři. Je konec, vím to.

,,Je mi zlato líto, že jsme na to zbyli sami, ale my to zvládneme, já tě navždy budu milovat. Budeme navždy spolu!" zašeptala jsem a pohladila si bříško, ve kterém bylo něco, co už jsem teď milovala víc než vlastní život.