LENA
"Dobré ráno, miláčku," pozdravila mě Stella a dala mi pusu do vlasů. "Jak ses vyspala?" zeptala se mě a já se na ni jen podívala tím svým unaveným pohledem. Už posledních pět dnů nespím a jen přemýšlím nad tím chlapečkem, na kterého jsme se byly podívat v dětském domově. "Já vím, že tě trápí to, co zažil, ale musíš spát, tímhle způsobem se brzo zhroutíš," řekla mi Stella a koukala na mě starostlivým pohledem. "Budu v pořádku," řekla jsem a usmála se na ni.
"Neměli bychom zavolat Em a pozvat ji na jídlo?" zeptala se mě Stella a já jen kývla hlavou. "To bychom asi měli, ale upřímně jsem na ně se Sebastiánem naštvaná, měli by se usmířit, nikdo neříká, že by se měli dát zase dohromady, ale sakra, měli by se snažit udělat to nejlepší pro to malý," řekla jsem a Stella na mě jen zírala. "Ach, Leno, já vím, že tě teď tohle téma trápí, ale nemůžeš se mezi ně plést. Takhle si to rozhodli, takže my to musíme respektovat. Slíbily jsme Em, že jí ze vším pomůžeme, takže to tak i uděláme," řekla a šla připravovat snídani.
"Zlato, pojď jíst," zavolala na mě Stella pod schody. Když jsem došla dolů, tak už měla prostřený stůl. "Psala jsem zprávu Em, aby se zastavila a ona mi odpověděla, že se staví, tak prosím, nedělej zle. Víš, jak je někdy paličatá," řekla mi a koukala na mě tím svým pohledem, který mě tolik uklidňoval. "Dobře, neboj se, ale měla by si uvědomit, že tou svojí paličatostí akorát ubližuje tomu malému," řekla jsem a pustila se do vajíček.
EMILY
"Mami, dneska budu na večeři pryč," zavolala jsem na mamku, když jsem myla nádobí. "Em, měli bychom si promluvit," řekla mamka, když se objevila ve dveřích kuchyně. "O co jde?" zeptala jsem se a čekala na odpověď. "Mluvila jsem s Lenou a myslím si, že to co řekla, je pravda a bude lepší, když to uslyšíš ode mě." Divila jsem se, že Lena řekla něco mé mamce a mně to neřekla. Myslela jsem si, že my si říkáme všechno. Posadila jsem se na gauč a cítila jsem, jak mě malý koplo. "Jej," jekla jsem a ukázala na mamku, aby si šla sáhnout. "Tohle je krásný období, užívej si to," řekla mamka a pohladila mi bříško. "Tak o čem si chtěla mluvit?" zeptala jsem se mamky a ona jen sklopila zrak dolů. "Víš, Em, mluvily jsme s Lenou o malém," začala povídat a já jsem se lekla, co z ní vypadne. "O co jde mami?" zeptala jsem se se starostí v očích. "Zlato, nenaštvi se prosím, ale myslím si, že by ti to konečně měl někdo říct." Zírala jsem na ni a ona hledala ta správná slova, kterými by vyjádřila, co mi chtěla říct. "Hele, vím, že ti bolelo to, jak to Sebastián vzal, že nedokázal přijmout to, že bude otec, ale Em, věděla si od začátku jaký je a bylo jasné, že když to na něj takhle vychrlíš, tak bude překvapený. Minulou sobotu jsem ho potkala v nákupním centru a povídala jsem si s ním o-," přerušila jsem jí a vyjekla: "Ty si ho potkala a nic mi neřekla? A ještě si se s ním o mně bavila? Děláš si ze mě srandu?" Stoupla jsem si a mířila směrem k odchodu. "Em, okamžitě se zastav a otoč se zpátky! Co to tady děláš za komedii? Uvědomuješ si, že se máš za měsíc a půl stát mámou?" zeptala se mě máma a já vztekem nemohla. Otočila jsem se na ní a řekla: "Takže, tamtím rozhovorem si chtěla naznačit to, že jsi na Sebastiánovo straně?" Máma protočila očima a pak spustila: "Bože, Em, nejsem na ničí straně, ale ty by ses měla konečně probrat a uvědomit si, že už tady nejde jenom o tebe, ale především jde o malého, kterému tímhle neskutečně ubližuješ. Sebastián to chtěl všechno napravit, chtěl se stát dobrým otcem, ale ty jsi mu tu šanci nedala-," přerušila jsem mámu ve svém srdcervoucím proslovu a řekla: "Takže já mám být ta blbka, která mu vždycky všechno odpustí? Já to právě všechno dělám pro to malý, aby bylo šťastný. Sebastián nikdy nebude dobrý táta! Nikdy!" zařvala jsem a bouchla dveřmi od obýváku, když jsem odešla pryč. Vzala jsem si klíčky od auta a nasedla do něj. Rychle jsem si ještě vzala telefon a napsala Leně zprávu.
Já: Ty jsi pro mě ubohá. Myslela jsem si, že jsme nejlepší kamarádky a ty místo toho, aby si s tím šla za mnou, tak si s tím šla za mojí matkou. Tohle kamarádky nedělají. Omluv se za mě Stelle, že dnes bohužel k vám na večeři nepřijdu.
Nastartovala jsem auto a vydala se směrem k Sebastiánovi, abychom si o všem slušně promluvili a našli vhodné východisko. Jde přeci jen o to malé, takže moje tvrdohlavost musí jít stranou.
ČTEŠ
Navždy spolu
RomanceEmily je dvacet tři let a právě se dozvěděla, že je těhotná. Bojí se to ale říct svému příteli, protože ví, jaký má názor na děti. Není to zrovna pozitivní názor. Je Sebastián (přítel Emily) schopný svůj názor změnit kvůli dívce, se kterou už chodí...