Navždy spolu

#8 - SEBASTIÁN

Celý týden jsem přemýšlel nad tím, jak to bude dál. Došel jsem si koupit nový telefon a chtěl jsem zavolat Emily. Chtěl jsem se zeptat, proč mi to udělala, ale nedokázal jsem to. Pořád jsem si říkal, že nemám důkaz o tom, že to opravdu udělala. Z mého přemýšlení mě vyrušil zvonek od dveří. 

"Ahoj," ozval se povědomý hlas, když jsem se té osobě podíval do očí, nestačil jsem se divit, že právě ona zrovna teď stála před mými dveřmi. "Ahoj," odpověděl jsem. "Co tady děláš?" zeptal jsem se Lilly, které hrál úsměv na tváři. "Slyšela jsem, co se stalo a chtěla jsem se tě zeptat, jestli jsi v pořádku," řekla Lilly a pak pokračovala: "Nepozveš mě dál?" zeptala se a já jen otevřel dveře dokořán a ukázal jsem rukou, aby vešla. 

"Je mi líto, co se stalo mezi tebou a Em, moc vám to spolu slušelo," slyšel jsem v jejím hlase ironii, ale nechtěl jsem se s ní teď hádat, neměl jsem na to sílu. "Jsem v pohodě," řekl jsem jí a snažil se změnit téma. "Nechceš něco k pití?" zeptal jsem se jí. "Jen čistou vodu," řekla a začala se rozhlížet po našem bytě. Zvedl jsem se z gauče a šel jí do kuchyně pro čistou vodu. Když jsem se vrátil do obýváku, tak stála u naší velký obývací stěny. "Divím se, že tady máš pořád ty fotky," řekla a jednu z nich si vzala do rukou a začala si jí prohlížet. "Kdyby na mě udělal můj přítel takový podraz, jako udělala Emily na tebe, všechny fotky bych vyházela. Nezasloužil sis, aby Em jednala za tvými zády," řekla, přistoupila ke mně blíž a pohladila mě konečky prstů po tváři. "Zasloužíš si něco víc," pokračovala a já se od ní odtáhl. "Mezi námi nic nebude Lilly, jestli je tohle všechno, co si po mně chtěla, tak by ses asi měla otočit a odejít," řekl jsem a ona se na mě zklamaně podívala. "I po tom všem budeš vždycky milovat jí, co?" zeptala se mě a já jí na to nic neodpověděl. Jen jsem nemluvně stál naproti ní a přemýšlel nad jejími slovy. "Sebíku, já jsem tady, ona je pryč a odešla od tebe. Už se nevrátí, nemá cenu čekat," řekla a šla blíž ke mně. "No tak, podívej se mi do očí," pokračovala a já jí poslechl. "Co ode mě chceš?" zeptal jsem se jí a ona se začala smát. "Já po tobě nic nechci, chci pouze jen, abys zapomněl," řekla, chytla mě za bradu a přitáhla si mě k sobě. V tu chvíli jsem cítil, jak přitiskla její rty na ty mé. Nedokázal jsem se udržet a chytl si jí do náruče. Odnesl jsem si jí k sobě na postel a pomalu jí položil. Líbal jsem jí na krku a pak mi začaly nabíhat vzpomínky na to, jak jsem tohle dělal s Em. Přestal jsem jí líbat a ona se mi podívala hluboko do očí. "Neděláš nic špatného, neboj se," řekla mi a usmála se na mě. Pokračovali jsme tam, kde jsme skončili. Určitě to nebylo správně, ale nemohl jsem si pomoct.