How to earn kitten's trust ✓ || Changki | YuMark

Changki 19

Kihyun

Vrním a předu, jak moc je to příjemné a jak moc nádherný je to pocit. Ani jsem nevěřil, že bych někdy mohl vůbec cítit tak nádherný pocit. Je to nepopsatelné...jeho prsty jemně hladí moje ouška, jeho doteky jsou jemné, ale i tak dokážou rozechvět moje tělo neuvěřitelným způsobem. Nezažil jsem nikdy nic nádhernějšího, nikdy jsem necítil nic podobného, necítil jsem nikdy ani jen náznak, tak nádherného pocitu. Ani nevím, jestli za to můžou ty doteky nebo...je to možná ním? Vzbuzuje ve mně tolik zvláštních pocitů, od té doby, kdy jsme se potkali. Ale poprvé se cítím, že je všechno tak, jak to má být. Takhle je to správné, cítím se na správném místě a hlavně...cítím se se správným člověkem. Pomalu otevřu oči, abych viděl, jak krásně a pyšně se usmívá. V jeho očích jsem viděl, jak velkou radost mu působí to, že jsem ho nechal to udělat a hlavně i to, že je mi to tak příjemné. Jeho úsměv je nádherný...už dřív jsem přemýšlel, jak někdo může být tak krásný, ale...přesouval jsem ty myšlenky do pozadí, nechtěl jsem na to myslet, abych nebyl ještě nervóznější, než jsem byl. Ale teď jakoby těm myšlenkám nešlo zabránit, prohánějí se mojí hlavou. Můj ocásek se mu obtočí kolem ruky."Můžu...?" opatrně se na mě zadívá. Jeho hlas, ten tichý tón, jakým promluvil, se mnou otřásl. Jeho hlas pro mě byl jako ukolébavka, jako nejnádhernější melodie, kterou mé uši mohli zaslechnout. "M-Můžeš..." zašeptám na oplátku. Lehce se usměje a já se začervenám, když si jen lehce skousne ret. Oddálí ruku od mého ouška a opatrně prsty přejede po ocásku, který je obmotaný kolem jeho ruky. To pohlazení bylo tak krásné, že znovu zapředu hodně hlasitě a sklopím zahanbeně hlavu. "Nemusíš...se stydět, jestli je to příjemné, tak jsem jen rád a když...když u toho budeš příst hlasitěji, alespoň budu vědět, že nedělám nic, co je ti nepříjemné." zase se na jeho tváři objeví ten hřejivý úsměv, ten, který mě tolik uklidňuje. Opatrně přikývnu, a když mě začne po ocásku hladit, tak se nesnažím svoje předení skrývat, ale předu tak, jak to moje tělo chce, tak, jak je to příjemné. Ocásek se mi z jeho ruky stáhne a on po něm opatrně přejede hlavou a pro mě je toho příjemného pocitu až moc, nahnu se k němu a hlavu zabořím do jeho hrudi. Překvapeně se usměje a já cítím, jak se nosem otřel o moje ouško a lehce ním zastřihám. "Měli bychom jít spát." lehce mě pohladí po zádech. Zakývám hlavou a nasaju jeho vůni, když mám stále zabořenou hlavu v jeho hrudi. Dojdu se vysprchovat a Kyunnie si stele na gauči. Uhnu pohledem...napadlo mě to už dřív, ale neměl jsem na to odvahu, ale...možná, že teď už bych na to tu odvahu mohl mít. Vzhledem k tomu, že už jsem na tom gauči několikrát usnul a...není to zrovna něco extra pohodlného. Možná proto je tak unavený. Pomaličku docupitám skoro až k němu. "Kihyunnie? Děje se něco? Máš hlad nebo žízeň?" usměje se na mě a unaveně zívne. "N-Napadlo mě, že..." špitnu tichounce, když si prohrábne vlasy a já si uvědomím...jak moc mu to sluší. "Hm? Copak?" nakloní se ke mně trošku a usměje se. "N-Nemusel by si spát na gauči...m-máš velkou postel, tak..." začnu mumlat jedno přes druhé, chvilku na mě nechápavě kouká, ale pak mu to dojde a překvapeně se usměje. "Kihyunnie, to je dobrý. Nechci, aby ses cítil nepří-" přeruším ho, když ho drapnu za ruku a táhnu ho do ložnice, po cestě plácnu do vypínače, aby bylo všude zhasnuto a jeho ruku pustím až do postele. Usměje se na mě a opatrně si do postele vleze a já hned na to taky. Otočí se na bok čelem ke mně a já si všimnu jeho upřeného pohledu, když se zahrabávám pod peřinu. Trošku se k němu jako housenka, když jsem zabalený v peřině, přisunu. "Dobrou noc, Kihyunnie." šeptne a natáhne se, aby vypnul lampičku. "D-Dobrou." zašeptám a po chvíli, když mám pocit, že Kyunnie spí, tak se k němu ještě víc přiblížím a zabořím hlavu do jeho krku. Začnu příst, když ucítím jeho nádhernou vůni a mé tělo zahřívá jeho nádherné teplo. Může mi být ještě příjemněji, než je mi teď?