Fake boyfriend [JB]

6.Kapitola

Odvykládala jsem jí to celé a pravdivě.
Tím myslím i to, že si hrajeme na pár, z čehož byla úplně na větvi. Chvíli mi nevěřila, ale potom si dala dvě a dvě dohromady.

Po probírání detailů mého "vztahu", jsme si ještě povídali.
Nevydržela jsem dlouho a kolem desáté se mi začalo chtít spát. Popřály jsme si dobrou noc, padla jsem do postele a rozhodla se, že si dám sprchu až ráno.

*

Probudil mě paprsek slunce svítící mi do obličeje. Nahmatala jsem mobil na stolku a zjistila, kolik je hodin. Půl dvanácté. Mamka bude zuřit. Nemá ráda, když o víkendech spím tak dlouho. Celkem se divím, že na mě ještě nevletěla s vysavačem.

Vyletím z postele jen v pyžamu, seběhnu schody a v kuchyni najdu mamku u sporáku, zatímco táta si čte noviny u stolu. Hraje jim tu rádio a mamka si brouká melodii nějaké písničky.
Zezadu jsem ho objala kolem krku.

,,Kdo tady vyspává do oběda!?" položí řečnickou otázku.
Všichni tady vstávají brzo, dokonce i Chris. Jen já jsem spáč.

Tak proto mě mamka nehnala z postele v osm. Táta je doma.

,,Na jak dlouho se zdržíš doma?" sednu si na druhou stranu stolu.

,,Jsem tady jen na skok. Případ jsme sice vyřešili, ale objevil se další." omluvně se na mě usměje.

,,V pohodě, vím, že to děláš pro dobro nás všech." ujistila jsem ho.

,,Na oběd je steak a americké brambory. Běž se převléct a můžeš nachystat talíře a příbory." ozvala se mamka od pánve.

,,Ano, madam." zasalutovala jsem a odešla.

V pokoji jsem se jen rychle oblékla a vlasy jsem si hodila do ohonu.
Dolů jsem brala schody po dvou.
Je vzácné když je táta doma, tak si ho chci užít, co nejdéle.
Začala jsem chystat příbory a dýchala jsem tu domácí atmosféru. Máma se celou dobu usmívala, zjevně taky byla ráda, že je na chvíli její manžel doma.

Přesně když mamka nandávala jídlo na talíř, přišel Chris a hned vběhl do kuchyně.
S tátou si ťukli pěstí.

,,Přesné načasování." podotkl táta.

,,Příště to bude ještě těsnější." pustil se Chris do jídla.

,,Dobrou chuť." zdůraznila jsem.

,,Dobrou." odpověděl Chris a táta najednou, oba s plnou pusou masa.

,,Jak dlouho se zdržíš?" zeptal se Chris, stejně jako já před pár minutama.

,,Na víkend zůstanu určitě." upřesní otec.

,,A můžu zítra na oběd pozvat kluky?"

,,Jasně. Koho všechno?" pohlédne na Chrise a pak na mně.

,,Co se na mě díváš? Já nic." pokrčím rameny.

,,Oscar, John, Justin, Gabriel a Marco." počítá Chris.

,,Marco?" zeptá se máma, která celou dobu mlčela.

,,Jeden šprt." odpovím místo Chrise a protočím oči.

,,Nakonec není tak špatný." prohodí Chris.

Kouknu se na něj a povytáhnu obočí.
Na to jen protočí oči.
Naše klasická telepatická domluva. Já se dívám stylem 'to myslíš vážně?' a on 'ty jsi fakt blbá'.

Táta nad tím jen zakroutí hlavou.

,,Takže kdo to teda je?" zkusí to mamka znovu.

,,Kluk ze třídy. Chce si taky pořídit motorku, tak mu chci vysvětlit, jak to funguje. Poprosil mě o to." rozebere to Chris.

Odfrknu si.

,,A co mám udělat na oběd? Objednám pizzu ne?" navrhne máma.

,,Jo, to bude stačit. Asi si stejně sedneme na zahradu."

,,Vždyť tam je ještě chladno." namítla.

,,No a?"

,,Nachladnete nebo něco. Obývák je dost velký." projeví mamča starost.

To zas bude sranda.
Odfrkla jsem si a pokračovala jsem v jídle.