Fake boyfriend [JB]

32.Kapitola

Jsem zpět. ;)

Zastavili jsme u kopce. Vyšli jsme ho a sedli si na studenou zem.

,,Řekneš mi, co se stalo?" začal.

,,Dustin je ztracený bratr od Summer a Oscar to celou dobu věděl. Proto byl tak zaražený, když jsem vám ji představovala. Nic nám neřekl. Jako byla jsem dost zaskočená a to je slabé slovo. Nemůžu randit s bratrem od kamarádky." vyplavil se ze mně příval slov.

,,Moment. Nepochytil jsem ani slovo. Ještě jednou a pomalu." zastavil mě.

Vše jsem mu ještě jednou pomaleji řekla.

,,Ty chceš jako randit s někým jiným?" zatvářil se ublíženě.

,,To jsem neřekla." ohradila jsem se.

,,Tos teda řekla."

,,Fakt?" asi mi padají z pusy nepromyšlená slova.

,,Jo." založil si ruce na prsou ,,Myslím to s tebou vážně a ty mi do ksichtu vpálíš, že chceš jiného. Díky Chloe, to je ti povedlo. Upřímnost nade vše." zamračil se.

,,P-promiň. Ani jsem si neuvědomila, že jsem to řekla. Nemyslela jsem to vážně." zastyděla jsem se.

Chtěla jsem ho pohladit po ruce, ale ucukl. Bože, proč melu úplné hovadiny, když jsem ve stresu.

,,To je jako to první, co jsi postřehl?" změřila jsem si ho pohledem. Nervozita a smutek se změnili ve vztek.

,,Spíš je to to první, co jsem chtěl mít rychle vyřešené, i když už od začátku bylo jasné, že nám to nebude klapat. Snaha byla, no." vstal a šel zpátky k motorce.

Choval se lhostejně a to mě zabolelo. Když byl naštvaný, aspoň projevoval lidskost. Neochotně jsem šla za ním, jelikož mě neměl kdo jiný odvézt domů.
Při jízdě jsem se snažila na něj moc netisknout. 

,,Aspoň emoce bys mohl příště projevit." prskla jsem a hodila po něm helmu.

Vím, že bych mu měla být vděčná, že se o mě stará, ale může si za to sám. Vběhla jsem do domu, napustila si vanu a vyrelaxovala jsem se v horké vodě. Potom jsem na sebe hodila kalhotky a Justinovo triko a šla spát.

*

Probudil mě budík. Netuším, kdy jsem si ho stihla nastavit, ale zkoumat to nebudu. Už jen dva dny do konce školy. Skoro se třesu radostí.

Udělala jsem klasickou ranní hygienu, oblékla si sukni a tílko, přes rameno si hodila kabelku s mobilem a klíčema. V kuchyni jsem snědla předem nachystané palačinky od mamky a šla po svých, cestou na kterou jsem byla ještě furt zvyklá.

Sotva jsem vešla do školy, už jsem šla pryč. Měli jsme zkrácené vyučování a většinou jsme něco hráli nebo se na něco dívali. Sedla jsem si na lavičku přes školou. Musím vydolovat, jak to dopadlo včera se Summer a Dustinem.
Zahlédla jsem teprve špičku její boty a vstala jsem. 

,,Tak jak to včera dopadlo?" vyzvídala jsem bez pozdravu.

,,Ahoj Summer, jak se máš? Jo fajn, díky za optání." odfrkla si ,,Od kdy ty jdeš přímo k věci?" pozvedla obočí a vedla nás k autu.

,,Od včerejška asi. Tak jak teda?" nedala jsem se odbít, tak jednoduše.

,,Jo, řekli jsme si, co bylo potřeba. Bylo to v klidu. Zítra po škole mě bude čekat a půjdeme se projít. Ukážu mu to tady." vyskočila za volant.

Stála jsem před dvířky řidiče a nevěděla, jak nakousnout větu, Nakonec jsem se rozhodla, že do toho půjdu taky po hlavě.

,,Mohla bych si s tvým bráchou někdy vyjít?"

,,Jasně. Nic mi do toho není. Tvoje volba." nastartovala dodávku.

,,Díky. Tak se pak ozveš, co a jak." zamávala jsem ji a rozešla jsem se po cestě domů.

V dálce jsem zaslechla zvuk motorky. Vzpomněla jsem si na to, co mi říkal Justin. O té jeho staré motorce, že bude moje. Tak teď už asi ne.

Popuzeně jsem otevřela dveře domu.

,,Učíte se tam ještě vůbec? Jsi brzo doma." houkla na mě máma z obýváku.

,,Ne." odpověděla jsem jednoduše.

,,Mám tě nechat doma na jeden den?" vydala jsem se do svého pokoje. Zvrchu bylo slyšet hlasité dunění hudby.

,,Ne, díky. To už dochodím." nakoukla jsem do Chrisova pokoje.

Všichni kluci seděli na zemi v kruhu, uprostřed měli vodní dýmku a z repráků jim řval remix z minulého roku.
Zaklela jsem. Máma nemá ráda, když se kouří v domě. Rychle jsem za sebou zavřela, došla jsem k oknu, otevřela ho a máchala jsem rukama jako by mi to mohlo pomoct. Jestli bude mít Chris malér, tak já taky. Vždycky do toho zatáhne i mně.
Ztišila jsem hudbu.

,,Jsi normální?" zasyčela jsem.

,,Nejsem." uchechtl se. Úžasný.

,,Okamžitě se toho zbav. Vypni to nebo co se s tím dělá." přikázala jsem mu.

,,V klidu." vyfoukl další nával kouře.

,,Já ti už zadek krýt nebudu." varovala jsem ho.

Vystřelila jsem ke dveřím, ale než jsem se k nim stihla dostat, rozrazily se.

,,Zlatíčko, hledala jsem tě v pokoji, ale nebyla si tam, tak mě napadlo-" zarazila se a rozhlédla se.

,,CO TO KURVA JE?" zavřískala, až to uši rvalo. Mamka nikdy nemluví sprostě. Tohle bude hodně zlý.