26.Kapitola

414 13 0
                                        

Konečně víkend. Do prázdnin zbývá už jen dva týdny. I když se moc neučíme, stejně mě to nebaví.

Vzbudila jsem se docela brzo, takže jsem udělala palačinky na oběd, pár jich snědla a šla si zapnout film.
Když skončil, sešla jsem zase dolů a k mému údivu už na talíři nebyla žádná palačinka.
Sklidila jsem nádobí a přečetla si vzkaz na lednici.

Zlatíčko, vzala jsem dneska službu za kolegyni. Přijdu brzo, pac a pusu máma.

Stává se málokdy, že máma jde do práce. Většinou všechno vyřizuje z domů. Třeba toho teď mají moc.
Zmuchlala jsem papírek a vyhodila ho do koše.

,,Brý ráno." ozva se ode dveří Chris.

,,Ráno? Vždyť je skoro jedenáct." zasmála jsem se.

,,Díky za snídani, byla skvělá." pochválil mě.

,,Viděl si ten vzkaz od mámy?" vzpomněla jsem si.

,,Jo, co s ním?" nalil si do sklenice džus.

,,Nepřijde ti divné, že máma chodí do práce? A ještě k tomu za někoho?" přimhouřila jsem oči.

,,Trochu," pokrčil rameny ,,ale třeba má zas nějaké období. Však víš."

,,No jo." vydala jsem se do obýváku, vyvalila se na gauč a hledala jsem něco dobrého na dívání.

Když jsem našla to, co mi vyhovovalo, pořádně jsem se uvelebila a přestala jsem vnímat okolí.

*

Zpět do reality mě dostalo bubnování dešťových kapek do oken. Oči jsem po dlouhé době odtrhla od televize a podívala se z okna. Lilo jako z konve. Aspoň se pročistí vzduch.
Zašla jsem si do kuchyně udělat popkorn a poté jsem šla zpět na své místo.
Nestihla jsem si skoro ani sednout a vyrušilo mě klepání.
S povzdechem jsem šla otevřít.

,,Ahoj." mile se usmíval Justin.

Mokré vlasy mu padaly do očí a voda mu kapala z promočené mikiny. Roztomilé.

,,Už zase si zmokl?" odstoupila jsem ode dveří, aby mohl vejít.

,,No jo. Jsi připravená?" sjel mě očima a zarazil se.

,,Co?" chvíli jsem na něj nechápavě koukala, než mi došlo, že jsme měli jít někam ven.

Vytřeštila jsem oči. Na to se jen pobaveně usmál.

,,Hned jsem zpět." vystřelila jsem po schodech nahoru.

Hrabala jsem ve skříní tak rychle jako to ani krtek neumí.
Převlékla jsem se do legín, bílého tílka a černého svetru.
Culík jsem si dělala cestou ze schodů.

,,Můžeme." vyhrkla jsem zadýchaně.

,,To byla rychlost, ale nemusela si tak spěchat. Mám sebou motorku a teď by to bylo nebezpečný. Budeme muset počkat, aspoň než přestane pršet." pousmál se.

,,Tak proč furt stojíš u dveří?" přešla jsem do obýváku a dopadla jsem na gauč.

,,Vím, že ti vadí, když chodím mokrý po bytě." křikl na mně.

,,Teď je mi to jedno, ale řekni Chrisovi o suché věci. Je u sebe v pokoji." přepnula jsem kanál.

Po pár minutách byl u gauče v bráchových věcech a menším ručníkem si sušil vlasy.

,,A kde jsou ty první promočené věci?" sedl si vedle mně.

Strnula jsem. Ty věci byli u mně ve skříni. Nebo aspoň část z nich, jelikož jsem v jeho tričku spala a tepláky jsem nosila na doma. Ještě štěstí, že jsem je včera dala prát.

,,No, jo. Mám je tam někde, ale nechce se mi je hledat. Však to znáš." pokusila jsem se hrát nezájem.

,,Jasně. Tak co teda budeme dělat, když nám nevyšlo počasí?" posunul se blíž ke mně.

,,Nevím, ale každou chvílí může přijít máma, tak na to mysli." šoupla jsem se dál od něj.

,,O to víc je to vzrušující." sedl si tak, že jsme se dotýkali stehny.

Rozbušilo se mi srdce a zrychlil se mi dech. A to vše jen z jeho blízkosti.
Natočila jsem hlavu na stranu tak, abych se mu dívala do očí.

,,Chris se bude chtít určitě přidat." nalezla jsem výmluvu.

,,Nebude, zařídil jsem to." ruku ovynul kolem mých ramen a nasadil sebevědomý úšklebek.

Nadechla jsem se, že něco řeknu, ale nic mě nenapadalo.
Naklonil se blíže ke mně. Olízl si své perfektní rty, než je přiložil na ty mé.
Ztajila jsem dech, jako by to byl náš první polibek.

Pomalu začal rty hýbat a já spolupracovala. Tělo mi hořelo touhou.
Ruce jsem obmotala kolem jeho krku a sedla jsem si na něj obkročmo. On své ruce položil na mé boky.
Natiskla jsem se na něj, abych překonala každý milimetr, který nás dělil.
Zavrčel mi do úst, stiskl mi boky a prohloubil polibek.

Pohnula jsem se mu na klíně a čekala na jeho reakci. Pevně mě držel na jeho rozkroku. Cítila jsem jeho tvrdost a vzdychla jsem.

Najednou mi začal zvonit mobil. Zaskučela jsem.

,,Nezvedej to." přikázal mi, ale i přesto jsem z něj slezla a zvedla hovor.

,,Prosím?" zachraptěla jsem. Měla jsem se nejdřív podívat, kdo volá.

,,Ahoj Chloe, snad neruším, jen jsem se chtěla zeptat, jestli můžu přijít. Mám v pondělí velký test a nemůžu se v tom řevu soustředit." ozval se z mobilu hlas od Summer.

,,Ehm...jasně. Vy se ještě učíte?" nakrčila jsem obočí.

,,No, je to poslední test, který čeká"

,,A v kolik dojdeš?" koutkem oka jsem zkontrolovala Justina. Držel polštář v náručí, jen aby skryl to, co mu teď bude dělat problém.

,,Vlastně jsem u dveří."

,,Je otevřeno, pojď dál."

Vypnula jsem hovor a lítostivě se podívala na Justina.

Fake boyfriend [JB]Kde žijí příběhy. Začni objevovat