Fake boyfriend [JB]

34.Kapitola

,,Ty to vysvědčení nechceš?"

Máma už patnáct minut stála u dveří a snažila se mě vzbudit. Neustále do mě mluvila. Mě to bylo jedno a dál jsem se válela, hlavu zakrytou polštářem.

,,Ne."

,,Srandiček stačilo." strhla ze mě peřinu a přetahovala se se mnou o polštář.

,,Vždyť už vstávám." poraženě jsem hodila polštářem o zem.

,,A nezapomeň si ustlat postel." dala se na ústup.

,,Stejně si do ní za hodinu a půl zase lehnu."

Oblékla jsem si černé jeany, bílý top a červenou košili bez rukávů.
Udělala jsem ranní hygienu, dole snědla toasty, obula si Conversky a vyšla.

Před domem stála černá dodávka. Za volantem seděla Summer, ruka jí klasicky vysela z okénka. Ležárně se opírala a pozorovala okolí.

,,Díky Bohu, myslela jsem si, že nevylezeš." zářivě se na mě usmála.

,,Co tady děláš?" vyvalila jsem oči a nasedla na místo spolujezdce.

,,Jsem tvůj dnešní odvoz. Překecala jsem mámu, aby si děcka zařídila vlastní odvoz." mrkla na mě a nastartovala.

Prohlédla jsem si ji. Černé šaty se jí lepily na tělo, jako by to byla druhá kůže, končily v půli stehen a kolem pasu měly cvočky. Místo přehnaného make-upu měla jen tmavou rtěnku a řasenku.

,,Co to máš na sobě?" zapnula jsem si pás.

,,Co?" zmateně se na mě podívala a vyrazila na cestu.

,,No ty šaty a tak. Vybírala sis to sama nebo tě někdo donutil si to obléct? Nebo ti někdo zaplatil?" zkoušela jsem možnosti.

,,Tobě se ty šaty nelíbí? Dala jsem si na tom záležet." zamračila se.

,,Ne, jsou boží. Jen mi to k tobě nesedí, takhle se odhalovat." pokrčila jsem rameny.

,,To ty vypadáš, jako bys šla jen se smetím. Kolik je hodin?"

,,No dovol." vytáhla jsem mobil ,,Za deset osm."

,,Fajn, to stíháme." prudce zaparkovala u obrudníku.

,,Dělej pojď." vyskočila z auta.

Spěchala jsem za ní do obchodu na rohu.

,,Kam to jdeš? Nestihneme to."

,,Tak si pohni. Čau Henry." pozdravila chlapa za pokladnou.
Začala se hrabat v pověšených věcech.
Dívala jsem se na ni a nesnažila se ji zastavit. Došlo mi, o co jí jde a nemělo smysl jí v tom bránit.

,,Potřebovala bych nějaký šaty na tuhle kočku." kývla hlavou mým směrem. ,,A boty taky."

,,Jasný, hned jsem zpátky." prodavač někam odběhl.
O chvíli později zase došel držíc v jedné ruce černé kotníkové boty na podpatku a v druhé úžasné šaty.

,,Díky moc." vzala mu Summer věci z rukou a vedla mě ven.

,,Zaplatím to pak. Jsi zlatej." posalala mu vzdušnou pusu.

Nasedly jsme do auta.

,,A teď se ukáže tvá schopnost rychle se převlíkat. Zalez dozadu." hodila tam věci a vydala se na cestu.

Beze slov jsem udělala, jak mi řekla. Protože ty šaty byly prostě boží.
Rychle jsem se převlékla.

,,Vždyť mi to zakrývá zadek jen z části." remcala jsem, když jsme vystupovaly.

Mezi posledními jsme šly do školy.

,,Ale stihly jsme to a ty vypadáš jako člověk." usmívala se.

,,Tohle byla blbá přepadovka."

Místo abych jí děkovala, jsem si ještě stěžovala, ale vypadala, jako by jí to bylo úplně jedno.

,,Sraz u auta." vydala se na opačnou stranu chodby.

*

Čekala jsem jak mi řekla, ale ona se nikde neobjevovala.
Vytahovala jsem mobil, ale vynořila se zpoza rohu i s Dustinem.
Co ten tu dělá?

Popotáhla jsem si šaty dolů.

,,Pěkné šaty." pochválil mě místo pozdravu.

,,Díky." odpověděla mu Summer.

Zatvářil se nechápavě, ale neřešil to.

,,Neříkej mi, že jsi spálila vysvědčení." všimla jsem si, že ten blbý papír nedrží v ruce.

,,Ne. Mám ho chytře schovaný." zasmála se.

Všichni jsme nastoupili do jejího auta. Já si sedla dozadu, aby Dustin mohl sedět se Summer vepředu.

,,Kam jedeme?" zeptala jsem se.

,,Pro nějakou dobrůtku." cukrovala Summer.

,,Skoro tě nepoznávám." podivila jsem se.

,,Ale kušuj." mávla rukou.

,,To bude mnou." ozval se Dustin.

,,Přestaň si leštit ego." prstem jsem dloubla Dustina do ramene.

,,A kam pak?" vyzvídala jsem dál.

,,Na pouť." usmívala se Summer na cestu před sebou.

,,Ale vždyť tady nic není." připomněla jsem ji.

,,Já vím." zazubila se.

,,Máme před sebou hodinu cesty. Radši napiš rodičům. Summer je v tomhle nezastavitelná." zasmál se Dustin.

,,Bezva." opřela jsem se do sedačky.

Chloe: Mami nemám tušení kdy přijdu domů. Summer mě unesla na pouť. Až pojedu domů napíšu. XOXO

Odeslala jsem zprávu mámě.

,,Takže tohle je co? Rande s tvojí ségrou, vaše poznávací akce nebo venek s kamarádkou a jejím bratrem, který nám dělá dozor?" povytáhla jsem obočí.

,,Všechno dohromady. Chceš lízátko nebo kyselé bonbóny? Oříšky? Čokoládu?" zastavila Summer na červenou.

,,Oříšky v čokoládě. A zapněte aspoň rádio." poručila jsem.

,,Bude to zábava, neboj." uklidňoval mě Dustin.

,,V to doufám."