Fake boyfriend [JB]

20.Kapitola

V jednu chvíli jsem ucítila Justinovu ruku na mém stehně. Příjemně hřála. Nechal ji na místě, jen palcem mě lehce hladil. Celá jsem se napnula. Chris sedí přímo vedle nás, jestli ho uvidí, určitě ho zabije.

Něco mě napadlo. Vytáhla jsem mobil z kapsy. Vyfotila jsem to a dala jsem tu fotku na Instagram. Označila jsem ho tam.
Byla to první fotka, která, dá se říct, dokazuje náš "vztah".

,,Co to děláš?" díval se na mně Chris.

,,Nic, fotím." sundala jsem ze sebe Justinovu ruku.

Zamračil se a otočil se zpět k televizi,

*

,,A jedem další." vzala jsem ovladač hned, když skončil první díl.

,,Já už musím jít. Čeká na mně Hannah." zvedl se John.

,,Já už bych měl taky jít." protáhl se Oscar.

,,Nápodobně." přidal se Gabriel.

,,Ty jdeš taky?" otočila jsem se na Justina.

Zavrtěl hlavou. ,,Nemám večerku, ani rande jako tady pánové." kývl hlavou k odcházejícím kluků.

,,Tak jsem tu zůstali sami." zazubil se Chris, když jsme se všichni rozloučili.,,

Ignorovala jsem jeho poznámku a zapnula jsem druhý díl.

*

Když se na televizi objevily titulky, už jsem pomalu usínala. Nechápu, jak můžu být neustále tak unavená. Doufám, že na mě něco neleze. Už teď jsem toho ve škole dost zmeškala.

Někdo přepnul na další díl. Opřela jsem se o Justinovi rameno a zavřela jsem oči.

,,Nespi." zašeptal mi do ucha.

,,Nespím, já poslouchám." zamumlala jsem na půl pusy.

Uchechtl se, ale už nic neříkal.
Za chvíli jsem neslyšela nic a propadla jsem se do říše snů.

Ucítila jsem jak mě někdo drží a pohybuje se.
Oči jsem otevřela jen na škvírky, ale v bytě bylo šero, takže jsem jen zahlédla obrys Justinovi tváře. Nasávala jsem jeho vůni a pohodlně jsem se opřela.

,,Moc se neuvelebuj. Už jsme tady." šeptl.

Zamručela jsem na nesouhlas a pevně jsem ze zahákla za jeho triko. Položil mě na postel, ale pěsti jsem nerozevřela.

,,No tak, nebuď jak malá." snažil se mi oddělat ruce.

,,Chloe, jestli se nepustíš, zlomím ti prsty." na tohle jsem taky nereagovala, akorát jsem stisk ještě zasílila.

,,No tak, zlato." pohladil mě po kloubech. ,,Musím jet domů."

Otevřela jsem oči. Nechci aby někam jezdil.

,,Řekni to ještě." zaprosila jsem šeptem.

,,Co?" zatvářil se nechápavě.

,,Nic." pípla jsem, když jsem si uvědomila, co to vlastně dělám. Rychle jsem ho pustila jako bych se spálila.

,,Dobrou noc." řekl, dal mi pusu na čelo a odešel.

Zaúpěla jsem do polštáře. Z koupelny byla slyšet tekoucí voda, dole se ozvalo tiché zaklapnutí dveří a potom už jen odjíždějící motorka.