Jak Ven (INCEST)[Marcus & Martinus]

9

T:"Holky nikdy nechápou humor ale ty musíš chápat ten jejich což je dost obtížné"

"Jo... Například... Koupila jsem si nový lak na nehty a stál přes padesát norských korun." Řekl jsem to jemným hláskem a natáhl ruku jako nějaká princezna.
"A mám novou kabelku, ktera byla hodně dráha. Haha. Dělala jsem si srandu. Stala jenom jeden tisíc norských korun."

Pouze jsem se uchechtl a poplácal ho po hlavě
T:"Zas tak to nepřehanějí"

"Tess jo!" Vykřikl jsem.
"Ale měl by jsi jít, aby jsi i ty neměl problém." Popohnal jsem ho.

T:"Nebudu mít problém můžu si dělat co chci a kdy chci"ušklibl jsem se a nahl se k jeho obličeji co nejvíc to šlo

Zrudnul jsem. Proč je tak blízko... Jsem nervózní.
"D-dobře." Dostal jsem ze sebe a hleděl mu do očí

T:"Tak například tohle"zasmál jsem se a luskl mu před obličejem

Nadskočil jsem leknutím. Uf... Už jsem se lekl, co chce jiného udělat.
"Jo... Stačilo to říct, ne dělat. Strašně jsem se lekl." Zasmál jsem se nervózně.

T:"Co jsi čekal hej"začal jsem se mu smát

"Eh... Nechci to říkat, ještě by jsi se mi vysmal." Zvedl jsem se z postele.
Hm... Co asi budu dělat, když všichni budou večeřet.

T:"Dělej povídej"uklidnil jsem se rychle

"Že... JSi... Um... Mě chtěl políbit." Zamumlal jsem si pro sebe a sklopil pohled. Teď se začne smát.

Trochu mě to zarazilo...
T:"Vážně? Tak to promiň...neměl jsem to v plánu"usmal jsem se na něj mile

"Co? To ne... Víš já jsem na holky, ty očividně taky... Teda..." Sakra.. Melu nesmysli.
"Prostě jen jsem si to myslel. Nikdy bych nebyl teplej. Je to divný." Zasmál jsem se.

T:"Nech to bejt"zasmál jsem se a poplacal ho po zadech

"Tak se jdi najíst." Usmál jsem se a vyvedl ho dveřmi ven.

...

E:"Martinusi zajdeš prosím pro Marcuse? Chceme vám ještě něco říci"pouze jsem kývl a narval si do kapsi čokoládový muffin a vydal se za Marcusem