Jak Ven (INCEST)[Marcus & Martinus]

25

T:"No skoro dva roky"usmal jsem se"včera jsem ji chtel požádat o ruku ale když jsem viděl tebe"

Moje srdce se rozbušilo. Rychle jsem se napil kafe.
"Asi jsem.... Ti to drobet přerušil." Usmál jsem se nevinně.

T:"To je v pohodě...Na to je čas..."

"aha..." Posmutněl jsem.
"A cože jsi mě někam pozval?" Pousmál jsem se.

T:"Tak proč ne že jo...dlouho jsme se neviděl tak...chtěl jsem pokecat"

"Jo... Já budu muset jít." Myšlenka nad tím, že Martinus si našel holku a po mě ani nezdechl, bolela. A co bych taky čekal.

T:"To už?Však jsme skoro nic si neřekli"

"Musím.... Uh... Kvůli... Autu! Jo..  Auto." Postavil Jsem rychle od stolu a sledoval jeho rysy na tváři. Bože... Ty rty...

T:"Co s autem?"zasmál jsem se"půjdu s tebou"

"Jo... Teda.. Ne! To musím zvládnout sám, ale děkuji moc za pozvání. Snad se ještě někdy uvidíme. Ahoj." Rychle jsem Odběhl. Panebože... Já to je tak trapný... Ale má přítelkyni, tak přece se u nebudu motat do života.

Co mu sakra je?Pouze jsem si povzdechl a vydal se domu...

Přišel jsem ke svému autu, do kterého jsem hned nasedl. Jsi debil, jsi debil... Ne... Ty jsi něco horšího než debil. Třeba s jeho přítelkyní to moc neklape a on se mohl zamilovat do tebe. Kéž by... Myslím jenom na to nejlepší, co mě se neděje.

...

Rozhodl jsem se zase vzít Nelly na večeři...ne kvůli ni ale kvůli Marcusovi...chtěl jsem ho zas vidět...

Roznášel jsem jídla a vůbec nestíhal. Nechápu, proč jsem přikývl na to, že zastoupím Richarda. Povzdechl jsem si, když do místnosti vešli další lidé, ale byl to Můj Martinus. Skousl jsem si nevinně ret, ale pohled mi spadl na holku hned u něho. Už teď ji nesnáším

Posadili jsem se s Nelly ke stolu a čekali na číšníka..snad přijde Mac

Došel jsem až k nim a dal jim jídelní lístky. Tu jeho přítelkyni jsem spražil pohledem, ale na Martinuse jsem se usmál.
"Dobrý den, co si přejete?"

T:"Dam si Colu...děkuju Macu"usmal jsem se na něj  a Nelly hodila znechuceny výraz
N:"Já vodu"odsekla hnusne a já si povzdechl

Málem jsem se roztekl nad tím úžasným úsměvem. Aw... Proč se je tak cute a neodolatelně sexy..
"Hned to bude." Úsměv jsem mu opětoval, ale na tu škaredu jsem se ani nepodíval.

Když odesel tak jsem Nelly spražil pohledem
T:"Nemusíš být na nej hnusna"
N:"Nejsem"
T:"Jsi...je to však jen kluk"
N:"Jo a taha te do postele"
T:"To není pravda"

Nalil jsem pití a sledoval je v povzdalí. Zdálo se mi to nebo se hádali. Mohli by... Potom by byl Martinus jenom můj. Musím se nějak zbavit té ošklivé obludy.

T;"Chovej se prosím normálně"
N:"Polib si prdel"
T:"Bože"povzdechl jsem si a nevnimal už ani jedno její slovo

Odnesl jsem jim pití, které jsem položil na stůl a s velkým úsměvem jsem se podíval do Martinusových očí.
"Dáte si něco k jídlu?"

T:"No asi jo..co nám doporučiš?"

"Um... Tak asi tohle." Vzal jsem do ruky jídelní lístek a ukázal na jídlo prstem. Následně jsem to ukázal jim a podal zpátky jídelní lístek.

T:"Tak si to dame dvakrát"usmal jsem se mile

"Hned to bude." Uculil jsem se a šel s objednávkou do kuchyně

...

Když jsme dojedli rak jsem si zavolal Maca abych mu zaplatil...řekl jsem si že mu k tomu dám číslo a vzkaz...třeba se ozve...

Mezitím, co jsem pobýhal všude kolem, jsem vymyslel, jak získat Martinuse jenom pro sebe. Jednoduše... Zbavit se té ošklivky.
Když jsem platil Martinusovo jídlo, dostalo se mi do ruky jeho telefonní číslo, na čemž jsem se pro sebe Usmíval jako blbec