24

461 30 45
                                    

T:"Ano to jsem proč?"Nelly ho pozorovala dost zvláštním pohledem a já čekal co z nej vypadne

Mé srdce se rozbušilo...
"Já..." Neříkej nic Marcusi... Ještě to zhoršíš.
"Já jsem Marcus." Vyhrkl jsem, aniž bych chtěl. Ty jsi fakt debil Marcusi, fakt že jo.

Koukal jsem na něj dost zaraženě...počkat...tohle je jako Marcus?Ten malej Marcus??Z Troforsu
N:"Mohla bych poprosit o jiného číšníka tento mladý muž nás obtěžuje"vykřikla najednou Nelly na celou restauraci

"Omlouvám se.." Zašeptal jsem a vydal se zpět do kuchyně. Prošel jsem ji a zamířil si to rovnou do šatny...

T:"Nemusela jsi na něj být tak hnusná"
N:"Obtěžoval tě"bože...je tak smutne jak o mě nic nevíš...pouze jsem si povzdechl a červenou krabičku zas strčil do kapsy

Zabolelo to... Určitě mě nechce vidět a já mám pocit, že ho stále miluji.. Martinusi.. Proč se to tenkrát stalo?

Dojedli jsme večeři a já stále přemýšlel nad tím číšníkem...teda Marcusem...jak mohl sakra tak rychle vyrůst...byl to takový prcek...tenkrát....
Zavolal jsem nám taxíka a sedl si dozadu vedle Nelly...zavřel jsem oči a opřel hlavu o okénko...okamžitě se mi vybavila vzpomínka jak jsem ležel nad Marcusem totálně nadrženy a ptal se ho jestli můžu...jak to sakra mohl dopustit...jak jsem to mohl kurva já dopustit

Obsluhoval jsem další lidi a snažil se na něho nekoukat, než odjel. Odešel jsem do svého auta, kde jsem si sedl za volant a přemýšlel jenom nadním.

N:"Miláčku jsme doma"probudil mě hlas Nelly a já otevřel oči
T:"Promiň"povzdechl jsem si a zaplatil taxikáři..
Odemkl jsem dveře a skopl ze sebe kecky
N:"Copak to tu máme?"Ušklíbla se na mě Nelly a já netušil na co naráží
T;"co?"
N:"Koukej"přišla ke mě blíž a zmackla mi stan v kalhotech...kurva"Copak se ti zdálo ?"
Kurva...mě se postavil ze snu s Marcusem...mě fakt šibe

Další den, jsem šel do práce o něco dříve. Chtěl jsem ho vidět znovu, ale nebyl jsem si jist své reakce. Měl jsem strach, že ho seřvu, že si jen užil. Ale já to chtěl taky... Nemůžu vinu házet jenom na něj

Ráno jsem se probudil nahý vedle Nelly a ona se na mě lepila...zas jsem to udělal...jenom něco řekne a vzdy to dopadne stejně...má mě omotaného kolem prstu

Roznášel jsem jídlo a byl úplně mimo. Několikrát jsem zakopl a rozbil talíře. Když si mě zavolal vedoucí k sobě, slíbil mi vyhazov.

Když jsem šel z práce tak jsem šel kolem té restaurace...chci ho znovu vidět...vědět jak se má...vlezl jsem dovnitř a sedl si k nějakému stolu

Vyšel jsem smutně z kanceláře a vydal se rovnou obsluhovat. Ještě abych přišel o práci... To by mi scházelo.
"Dobrý den, jak vám mohu poslou..." Vzhledl jsem hlavu a spatřil ho. Snažil jsem se Dýchat v klidu a nedělat zmatky.

T:"Ahoj...usmal jsem se na něj"dam si asi vodu a k tomu nějakej salát nebo tak"

"Ahoj... Um... Jo." Usmál jsem se a všechno si zapsal.
"Martinusi? Omlouvám se za to, co se stalo." Zašeptal jsem a podíval se na něho.

T:"Víš co...v kolik končíš??"zeptal jsem se s úsměvem

"No... Kolem šesté, nejdříve." Usmál jsem se zářivě.

T:"A je pět ne ?Tak mi to přines a mužem kdyžtak pak někam zajít...popovídat si"chci se mu omluvit ještě jednou...fakt že jo

"Dobře." Odběhl jsem a odnesl objednávku.

...

Už bylo šest a já čekal před restaurací...on vyšel v krásném červeném tričku a moc mu slušelo

Hodil jsem na sebe nějaké oblečení, co jsem měl v šatně a vyběhl ven. Když jsem ho spatřil, nervózně jsem si skousl spodní ret.
"Mohu se zeptat... Kdo byla ta slečna?"

T:"To byla moje no...přítelkyně"povzdechl jsem si"nepujdem třeba na kafe nebo do parku?"

"oh..." Posmutněl jsem.
"Třeba na to kafe." Pousmál jsem se.

T:"Dobře...zvu tě"usmal jsem se na něj

"To ne..." Usmál jsem se.

T:"Ale jo"usmal jsem se na něj"co si dáš?"

"latte." Usmál jsem se a snažil se nějak na něho moc nekoukat

T:"Tak si sedni donesu to"usmal jsem se a šel to objednat

Musel jsem mu koukat na zadek... Sakra... Mám pocit, že se mi stále líbí. Když mi přinesl kafe, Usmál jsem se na něj a zahleděl jsem se mu do očí

T:"Tak jak se jinak vede?Co život ?"

"No... Tak nějak, Snažil jsem si někoho najít, ale stále to nejde. A co ty?"

T:"No taky žiju"usmal jsem se"Jak se ti povedlo mě poznat?To jsem pořad tak stejnej?"

"Těm očím se nedá odolat." Zamumlal jsem a hleděl mu do očí.

Musel jsem zčervenat protože mi hořely tváře..ale proč...
T:"Tak děkuju..a co vlastně děláš a tak"nahodil jsem rychle téma

Červenal se... Panebože...
"No... Bydlím sám tady v Oslu a ty víš, co dělám tady za práci. Ale co ty?" Hleděl jsem na něho.

T:"Ale...to je fuk"usmal jsem se a doufal že to nebude rozebírat

"A ta... Nelly... Jak dlouho jste spolu?" Usmíval jsem se, i když jsem byl smutný, že ho to ne poznamenalo. Myslím tím z orientací.

T:"No skoro dva roky"usmal jsem se"včera jsem ji chtel požádat o ruku ale když jsem viděl tebe"

Jak Ven (INCEST)[Marcus & Martinus]Kde žijí příběhy. Začni objevovat