Jak Ven (INCEST)[Marcus & Martinus]

7

"Ten asi taky." Pohladila mě po vlasech.

A:"Martinusi...Martinusi...
Vylez z toho pokoje konečně"
T:"Proč?"
A:"Jdemem k Adamovo přátelům na večeři"
T:"Nechci nikam jít"
A:"Půjdeš! Mají děti třeba se s nimi zkamarádíš"
T:"Nechci"
A:"Neodmlouvej okamžitě se zvedni a obleč se formálně...to je moje poslední slovo"štěkla na mě přes dveře a já protočil očima a šel si na sebe natáhnout džíny

"Běž se obléct, za chvíli tady budou." Zaslechl jsem matčin hlas z kuchyně a neochotně jsem se zvedl.
Šel jsem k sobě do pokoje a našel jsem na posteli položené prádlo, které jsem na sebe oblékl.

Dojeli jsme před Marcusovo dům?
T:"My jdeme k Marcusovi ??"
A:"Ano...jste kamarádi tak to bude fajn"
T:"Asi jo"povzdechl jsem si a přemýšlel nad Tess...Bude se se mnou bavit?

"Marcusi! Kde mám svůj hřeben!" Zaječela na mě má otravná sestra a já její hřeben, který jsem použil na svůj výtvor jsem rychle vyhodil z okna.

Adam zazvonil s já čekal kdo otevře...doufam že ne Tess...bylo by to hodně trapné a to nechci...chci se dostat aspoň dovnitř

"Tess běž otevřít!" Zaslechl jsem mámin hlas a já rychle vběhl do jejího pokoje. Vzal jsem její řasenku, kam jsem nalil lak na nehty. Začal jsem se to sebe uculovat a vydal se zpět do kuchyně

Z ničeho nic se otevřeli dveře a v nich stala Tess?Sakra ?měla žluté řasy a strašně brečela
T:"Copak se děje"objal jsem ji a ona mě taky
Ts:"To Marcus"

Začal jsem si tlemit, když jsem si všiml Tess. Tekly mi slzy a máma na mě hleděla s nechápávím pohledem. Když však do dveří vešla i Tess, začal jsem se smát znovu a ona se rozbrečela znovu.

T:"Neplač to nějak zpravíme"usmál jsem se na ní a snažil se taky nesmát...Marcus je takovej hajzl