Chiren - Realita zimního slunce

3. Muž zla

,,Jsme na Marsu, copak to nevidíš? Všude okolo nás jsou hvězdičky a hlavně sluníčka." Nepřítomně se zasmála. ,,Krásný mimozemšťane, mohl byste se se mnou pomazlit? Toužím po pizze!" Přikolébala se až k Lokimu, chytla ho za tvář a opřela se o jeho vysoké tělo, aby udržela rovnováhu. Zničehonic začal couvat, cosi vykřikovat a dívku od sebe ladně odstrčil. Ale nevypadalo to, že by takto vyváděl kvůli ní, vzhlédl k temné noční obloze. ,,Ne! Heimdalle, ne!" Chiren se zastavila, nechápavě zírala na událost před ní. Okolo Lokiho se objevil jakýsi duhový tunel, který ho doslova vtáhl. A byl pryč, zbyl po něm jen obtisk na zasněžené zemi. Rudovláska se tomu příšerně zachechtala, z nějakého důvodu jí to přišlo přímo k popukání. Když se konečně do jisté míry uklidnila (tak, jak jen to v opilosti jde), udělala pár otoček, než našla dům, kam má vyrazit.
,,Sakra." Slyšela za sebou, společně s podobnou ránou, kvůli které šla ven. ,,Ty ses vrátil!" Obrátila se k Lokimu, který se objevil zpět stejně rychle, jako zmizel. Chiren se ho pokusila nemotorně políbit, jenže si při tom šlápla na špičky, zakopla a spadla přímo jemu do náruče. ,,Kdy máte Vánoce?" Optal se černovlasý muž, ovšem žádné odpovědi se mu nedostalo. Odstrčil od sebe pro něj neznámou dívku, čímž zjistil, že usnula.

Probrala se až po desáté ráno ve své posteli a se silnou bolestí hlavy. Sedla si, že si dojde pro prášky proti bolesti, ovšem u okna, zády k ní stál muž s černými vlasy. Chvíli jí trvalo než jí došlo kdo to je, ale nakonec si přeci jen vzpomněla. ,,Hele, nevim jak ses sem dostal, ale včera jsem byla na mol. Takže jestli jsem plácla nějakou blbost, mrzí mě to, a jestli sis myslel že tě chci, mrzí mě to. Tak, vyřízeno, támhle jsou dveře." Zvedla se na nohy, vrávoravě došla ke skříni, kde měla šuplík s lékami.
,,Proč se lidé nechávají tetovat?" Rudovláska nechápala o čem onen podivín mluví, ale neměla na něj náladu. ,,Tys ještě nešel? Doporučila bych ti to, než tě sama vyprovodím." Povzdychla si, když se ani poté nebýval. ,,Myslím to tvé pod klíční kostí. Jaký má význam." Frustrovalo ji, že Loki stál stále otočený čelem k oknu. Možná, zamyslela se, když mu to řekne, tak zmizí. Ale jak o tom vůbec ví? Měla na sobě mikinu a roztrhané džíny z předešlého dne, a od té doby se nepřevlékala. Nebo snad ano? ,,Svoboda. Chtěla bych být volná jako ti ptáci." Přesně jak to řekla, tak to i bylo. Pod klíční kostí byli čtyři havrani za letu, znázorňující volnost. ,,Svoboda je lež. Váš druh potřebuje vůdce." Pomalu se otočil, a Chiren poprvé spatřila jeho tvář, neboť z noci si příliš nepamatovala, a toto byla jedna z věcí, na kterou zapomněla. ,,To by stačilo." Vztáhla k němu ruku, že ho vyprovodí, jenže on ji zachytil těsně před tím, než se ho dotkla. Pokusila se mu podkopnout nohy, ovšem on uhnul a volnou rukou rudovlásku popadl za rameno. Chiren se mu vykroutila ze sevření, snažila se s ním pohnout, ale Loki všechny její pokusy vyvrátil, stejně tak, jako ona odrazila jeho. Vypadalo to tak sehraně, že by kdokoliv mohl myslet, že za tím stojí týdny nacvičování. Loki dívku nakonec položil na záda a obkročmo si na ni sedl, aby se nemohla zvednout. ,,Nebojíš se mě. Proč ne? Měla by jsi ze mě mít strach." Upřeně se na ni díval, evidentně ho to hodně zaskočilo. ,,Nebojím se tě o nic víc, než obyčejnýho sněhu." Utrousila a opřela se o lokty, přičemž zvedla hlavu k Lokimu, aby mu pravdu mohla říct řádně do očí. Zamračil se. Už se chystal něco odpovědět, když je vyrušil Benjeyův hlas. ,,Chiren, nechtěla bys... tak jo, já vás nebudu rušit." Povzdechla si, až v tu chvíli si uvědomila jak to vypadalo, a co si o nich teď Benjey musel myslet. Pohotově odstrčila Lokiho stranou a vyběhla za Benjeyem, jenomže prášek na bolest hlavy ještě nezačal působit, proto se po náhlém prudkém pohybu musela opřít o stůl, aby se neskácela k zemi. Když se trošku zmohla, došla ke dveřím, kde na ni už čekal Loki. ,,Úžasný, jsi připravenej k odchodu." Ušklíbla se, ale jeho tvář zůstala stejně ledová, jako zamrzlé jezero. Je stejné i jeho srdce? Zeptala se pro sebe Chiren. Nechápala co jí to zas napadá, tak zatřásla hlavou a vyšla na chodbu, s Lokim po boku. ,,Nikam se nechystám. Potřebuješ mě, stejně jako já potřebuji tebe." Pro změnu měl opět nic neříkají výraz, který Chiren začínal pomálu vytáčet. ,,Co to sakra meleš? Já nepotřebuju nikoho k životu."
Zrovna v ten okamžik před nimi prošel Jonathan, jeden z hodně lidí, které si Chiren v tu chvíli přála vidět že všeho nejméně. Zastavil se, nesouhlasně, až zděšeně projel Lokiho pohledem, načež si Chiren zavolal k sobě. Bez Lokiho.
,,Co ten tady dělá?! Máš vůbec ponětí kdo to je?!" Rozeřval se na ní, že to museli slyšet všichni přítomní. ,,Je mi jedno kdo to je, právě je na odchodu."
Jonathan si promnul kořen nosu a zapnul počítač, který následně otočil na rudovlásku. ,,Sleduj."
Pustil jí video, ve kterém byl New York, ale něco nesedělo. Mezi, i skrz baráky prolétávala všelijaká monstra, která Chiren předtím už viděla. Jedno z nich prolétlo i kolem jejich úkrytu. Ovšem co bylo hlavní - v jejich čele stál Loki, se svítící tyčkou v ruce a se zlatými rohami. ,,Je něco jako Bůh, může nás všechny zničit lusknutím prstů!"

Chiren se vrátila na chodbu, zpět za čekajícím Lokim, který nasadil mrazivý úsměv. ,,Takže jsi chtěl zničit New York." Vydechla. ,,Na jaké části Midgardu se nacházím, když jsi o tom nevěděla?"
,,New York, zapadlá část. Moc se o ní neví. Ale proč tu jsi? Schováváš se zrovna u nás před zákonem? Proč jsi nás už všechny nezabil, měl jsi tolik příležitostí." Stále na něj vyjeveně zírala, nedokázala pobrat, proč se světoznámý zločinec drží v její přítomnosti. ,,Byl to omyl. Ale dostal jsem od mého otce na výběr, mohl jsem zůstat vězněn na Asgardu, nebo tu mohu s vámi přečkat až do Vánoc. A pak mi otec alespoň z poloviny vrátí mé schopnosti, jak mi to slíbil."
,,Takže tu s náma zůstaneš. No to je přímo úžasný." Prohrábla si své vlasy, čímž Lokiho utvrdila, že je před ním nesvá. Ale ne tolik, jak by normální smrtelník byl. Možná ji částečně uklidnilo zjištění, že je Loki bez moci. ,,Budeš potřebovat nový hadry, v tomhle budeš strašně nápadnej." Měla pravdu, každý kdo se alespoň jednou podíval na zprávy o Lokim, tak ho zná jako černovlasého muže v zeleném oblečením. A ještě s rohami, ale ty zmizely s kouzlami.