Autobus dorazil na místo a dvojčata se ocitla dva bloky od Sophiina domu. Když došli, uvítal je široký úsměv patřící zrzavé dívce. "Bille!" "Soph?" Uchechtl se vysoký chlapec a obejmul zrzku. "Ahoj. Jaktože jste přijeli? A proč jste nevzali i Jacka?" "Hej. Kdo tam je?" Ozval se z obýváku chlapecký hlas, který zachránil Billa od vysvětlování, alespoň na chvíli. "Ty tu někoho máš? Tak my nebudeme ruš-" "Ne, to je v pohodě. To je Finn." Zastavila Jessicu a naznačila dvojčatům, ať jdou dále. "Ten Finn?" "Ano ten Finn." Odvětila zvědavému klučinovi Soph a vešla do obýváku. Dvojčata ji následovala. "Čau. Jsem Finn." Okamžitě pozdravil kudrnáč a letmo se na dvojičku sourozenců podíval. "To je Bill a tohle je Jess. Jsou to Jackovi kamarádi z Rome." Vysvětlila svému kamarádovi a posadila se vedle něj na gauč. "Posaďte se. Jako doma." Usmála se na chlapce a dívku. Rukou při tom mířila na druhou pohovku. "No a proč nepřijel i Jack?" Zeptala se znovu zrzka. Finn sebou u této věty cukl. "Soph? Můžeš na moment?" Bill ji odvedl z místnosti. "To je to jako tajný?" "Ne,ale Finn by se to měl dozvědět spíš od tebe." Soph ztuhla. "Stalo se mu něco? Je v pořádku? Chodí s někým jiným? To bych ho asi zabila." "Neboj. Nechodí s nikým jiným, ale v pořádku není. Autobus měl nehodu. Všichni jsou v pohodě až na Jacka. Je v komatu v nemocnici. Prý ho můžeme navštívit nejdříve zítra." Soph chvíli trvalo, než zpracovala nové informace, ale jak mile se tak stalo, oči se jí zalily slzami. Bill ji pevně obejmul. "Z nejhoršího je prý venku. Neplakej. Bude v pohodě. Je to malej, ale silnej klučina." "Já mu to nezvládnu říct." Vypadlo ze zrzky, když jí došlo, že to misí sdělit i Finnovi. "To a-ani n-n-nemusíš." Ozvalo se za nimi vzlykání. Soph okamžitě obejmula uplakaného kamaráda a snažila se jej utěšit. "Proč si myslíš, že jsem jí to šel říct vedle? Aby to chudák nezjistil takhle. Ségra jako aspoň tohle jsi zvládnout mohla." "Promiň. Nepochopila jsem to. Příště mi to řekni dopředu." Obhajovala se Jess, která momentálně dostávala vyhubováno od svého dvojníka v klučičí podobě. Finn se rychlým krokem dostavil ke dveřím a oblékl si mikinu. "Kam jdeš?" "Za Jackem." Vyštěkl na svoji nejlepší kamarádku škaraději, než si myslel. "Hele kámo, stejně tě za ním nepustí." "Nejsme kámoši a je mi uprdele, že mě za ním nepustí. Budu přes noc v čekárně." Kudrnáč už chytal za kliku. "Hele vážně tam pojedeš pro nic za nic. Zítra tě tam v 10 pustí. To do zítřka vydržíš. A on taky." Přemlouval Finna vysoký chlapec stojící před ním. "Odstup od těch dveří. Zavazíš." Kudrnáč vypadal naštvaně. "Ne." "Tak já vylezu oknem." Pokrčil Finn rameny a přešel k nejbližšímu oknu. "Tak na to zapomeň." Opět jej zastavil Bill a za kapuci jej dotáhl na sedačku. Soph mu poděkovala vděčným úsměvem. "Fajn." Odfrkl nakonec Finn. Večer byl dlouhý. Finn většinu času mlčel. Avšak s dvojčaty se seznámil. Když pak všichni upadli do říše snů a nočních můr, nastala chvíle pro kudrnáčův plán.
Snad užíváte Silvestra ❤️😁
{loser forever}
