Když se ostatním podařilo alespoň trošku uklidnit Jacka, všichni se začali ukládat do spacáků kolem již uhasínajícího ohniště. První usnula Sadie. Hned po ní následoval Gaten. Dále Jess a Soph. "Jacku? Spíš?" Optal se unaveně Bill a podíval se do tmy směrem, kde by měl spát Jack. "Ne. Ale klidně spi." "Dobrou." Řekl Bill děkovně a začal usínat. Když se Bill však kolem páté hidiny ranní probudil a porozhlédl se po okolí, Jack nikde nebyl. Zničeho nic Bill začínal věřit své historce. Tento příběh se v Rome vypráví již dlouho, ale datum si každý upraví, aby to bylo děsivější. "Lidi. Jack zmizel." Řekl nahlas a obešel ohniště. "Cože?" Vyskočila Jess do stoje a na svého bratra nevěřícně koukala. "Co z té hystorky byla pravda?" "Já nevím. Je to jen povídačka." Vysvětlil Soph, která již byla také na nohách. "Půjdeme do toho lesa." Prohlásil Gaten. "Všichni se uklidněte. Nemá tu ani věci, jistě se jen bál a tak šel domů." "On a sám v noci po tmě?" Argumentovali Gaten se Sadie. "Jdeme domů. Třeba tam bude. A když ne tak se sem vrátíme." Posbírali si tedy věci a následovali Billa. Jakmile se dostali k Jackovi domů, většinu z nich čekalo překvapení. "Čau lidi." Mávl na ně nevině Jack. "To si ze mě děláš prdel ne? Víš jak jsme se o tebe báli?" "Notak. Bille. Co ten slovník?" Vyrušila jej Angela. "Omlouvám se Angelo." Sklopil pohled a mlčel. "Promiňte. Bál jsem se. Bylo jednodušší překonat tmu než tu tvoji storku." Uchechtl se hnědoočko. "Já to říkala. Hm. Kdo měl zas pravdu?" Žádala o pozornost zrzka, která tuto situaci předpokládala. "Asi mě znáš nejlíp." Hodil jí hnědoočko ruku přes rameno. Všichni se zasmáli a byli rádi, že do toho pitomýho lesa nemusí a že je Jack v pořádku. Společně se nasnídali a vydali se k jezeru. Chtěli si užít jednu z posledních možných koupaček. Již teď byla voda dost studená, ale to partu neodradilo. S blížící se šestou hodinou večerní Jack,Jess a Bill doprovodili zbytek party na zastávku, kde proběhlo loučení. "Máš bezva kamarády. Už se těším, až přijedou příště." "Nechtěl jsi spíš říct, že se těšíš, až Soph zase přijede?" Uchechtl se Jack s navážkou do vysokého hnědovláska. "Možná?" Pousmál se Bill a pokračovali v cestě domů. "Tak zítra!" S těmito slovy se Jack oddělil od dvojčat a kráčel si to domů. Jen si lehl do postele a přemýšlel. Mezitím v Derry na zastávce netrpělivě přešlapoval Finn. Byl naštvaný . Před chvílí se dozvěděl, že 2 zrzky a Gaten jeli za hnědoočkem. A to bez něj. Když uviděl přijíždějící autobus, zhluboka vydechl."F-fine?" Zeptala se zaraženě Soph, když vystoupila z busu, který právě zastavil. "Proč jste mě nevzali sebou? Proč jste mi nic neřekli?" "Finne. Za to můžu já. Promiň. Nechtěla jsem abys jel, ale byla to blbost. Jackovi se po tobě stýská. Jo a mám tě pozdravovat." Snažila se omlouvat Sadie. "Mohlo mě to napadnout. Ale děkuju za pozdrav." Kudrnáč se smutně pousmál. "Opravdu mě to mrzí. Příště tě vezmeme." Obejmula ho Sadie , což Finna celkem hodně zaskočilo. Sadie. Sadie Sink, která jej nemusela ani v době, když tvořili partu. Opravdu jej obejmula. Objetí ji oplatil a tentokrát se zcela upřímně usmál.
{loser forever}