Sotva Jack dojedl, vyrazil z domu směr Finnův dům. Tam jej přivítala Mary se slovy. "Finn tu není. Zachvilku přijde. Pojď dál." "Děkuju. A kam šel?" "Prý doma nic nemáme, a tak se vydal do obchodu." "Počkám na něj v pokoji." "Jasně." Když se Finn konečně po hodině vrátil, jeho matka spustila. "Už hodinu tu na tebe čeká Jack. To jsi jako hodinu nakupoval pití a brambůrky?" "Promiň. Byla velká fronta." Vymluvil se Finn a proklouznul okolo Mary po schodech do svého pokoje. Ve skutečnosti fronta nebyla. Finn se šel prostě projít. Když vešel do pokoje, Jack seděl na posteli. Hnědé oči upřely pohled na Finna a okamžitě se v nich objevila ta známá jiskřička. "Ahoj." Pozdravil Jack a zvednul se z postele. "Promiň, že jsi tu musel čekat. Myslel jsem, že přijdeš o něco později, tak jsem šel ještě do obchodu." Vysvětlil Finn a ukázal sprite a brambůrky. Jack se jen usmál a Finn odložil nakoupené věci na psací stůl. "Mrknem na film?" Jack souhlasil, a tak si chlapci lehli na postel a pustili si nějaký Film. "A co budem dělat teď?" Zeptal se Finn, sotva začaly titulky. "Co si jen tak povídat?" "A o čem?" "Třeba o tom, kdy sis vlastně řekl, že mě máš rádši než kámoše. Před tím tvým snem jsi nic ani nenaznačil." Řekl Jack a Finn si uvědomil, že Jack nezná jeho sen do detailů. Vše mu tedy převyprávěl znovu. Tentokrát však necenzurovanou verzi. "Takže mě máš rád vlastně kvůli snu?" "Ne nemám tě rád kvůli snu. Miluju tě, protože jsi to ty." Odvětil kudrnáč. Za tuto odpověď byl obdarován sladkým polibkem. "A jak to, že ty jsi během tří dnů změnil pohled na tuhle situaci?" Hnědoočko se zamyslel a pokrčil rameny. "Já vlastně nevím. Ono to samo." Oba chlapci se zasmáli a Finn se posadil. Protáhnul si záda a otočil se zpět na Jacka. Stále ležící Jack se na něj usmál a začal se také zvedat do sedu. Zbytek dne si chlapci užívali přítomnosti toho druhého. Neměli ani tušení, že právě tráví čas se svojí životní láskou.
Epilog
"Finne? Jsou nachystaný svačiny? A co Bobule? Byl jsi ji vyvenčit?" Ozval se Jack z obýváku. Za ním utíkaje dvě děti. Dvojčátka. Holčička a chlapeček. Jessica a Bill. "Ještě ne Jackie. Bobule. Pojď sem." Pod hnědoočkovými nohami se propletl malinký pejsek a proběhnul do kuchyně. "Svačiny jsou na lince. Jdu se psem. Miluju vás." Zakřičel Finn, než opustil dům." "Kde máte batohy? Musíme jet, jinak přijdete pozdě do školy." Promluvil na děti Jack se svačinami v rukou. Děti se rozběhly pryč a po chvíli se vrátili i s batohy. "Díky tati." "Děkuju." Svačiny zmizely ve školních brašnách. "Do auta. Jedeme." Zavelel Jack a podržel vchodové dveře otevřené. Když dorazili ke škole, Jack se s dětmi rozloučil se slovy. "Odpoledne vás s tatínkem vyzvedneme. Pojedem za tetou Soph. Mám vás rád." Dvojčata zamávala na rozloučenou a ztratila se v davu žáků základní školy. Jak ten čas letí
Finn s Jackem byli svoji již 10 let. Měli dvě krásné děti, které pojmenovali podle snu, který je svedl dohromady. Společně také zestárli a po Jackově smrti, Finn už jen čekal na svoje osvobození a na chvíli, kdy se znovu setká se svojí životní láskou.
THE END
Ano vím, 😅ukončení trošku zrychlené, 🙃ale já opravdu neumím psát konce. 😁Brzy můžete očekávat další knížku. 😘Moc děkuji za vaši aktivitu ❤️a za veškerou podporu.🖤
{lose forever}
