Pátek. Konečně přichází dva dny lenosti, nic nedělání a spánku. Jack se do školy opravdu netěšil, zato Finn měl dnes celkem dobrou náladu. Do školy oba dorazili s neutrálním výrazem ve tváři. Jack se snažil nemyslet na Finnovu partu, ale moc se mu to nedařilo. Byl si jistý, že se dnes výprasku nevyhne. Ve třídě si trochu oddechl. Všiml si, že to dnes Finnovi sluší více než normálně. Snažil se neprohlížet si černovlasého kluka v zadní lavici. Ať se snažil sebevíc, stejně to nešlo. Jelikož se Jack musel otáčet, aby spatřil Finna, bylo jasné že si toho kudrnáč všimne. Jack se pokusil ze školy zmizet co nejrychleji, ale i tak ho zachytila kudrnáčova parta. "Proč jsi na mě tak čuměl? Já nejsem buzík! Neočumuj mě ty špíno!" Ozval se Finn tentokrát jako první. Jack se zastavil a pomalu se otáčel čelem k Finnovi. To dělat neměl, nýbrž schytal pořádnou ránu do nosu. Jack padl k zemi a ze zraněného nosu mu začala téct krev. "Finne. Prosím." Vydechl Jack a zadíval se kudrnáčovy do jeho nádherných očí. Finn se do těch jeho také zadíval. "Nenávidím tě!" "Miluju tě." Odpověděl Jack na ty dvě zraňující slova od Finna. Finna to zaskočilo. Sledoval ležícího Jacka se slzami v očích. Finn neměl ponětí proč, ale ta sladká slova od hnědoočka ho bodla a zároveň zahřála u srdce. Když se z tohohle tranzu vzpamatoval, jen se otočil a odešel. Zbytek party jej následoval. Jack zůstal ležet na zemi schoulený v klubíčku a zadržoval slzy. "Proboha! Jacku! Jsi v pořádku?" Přiběhla ke klubíčku Sadie. "Jackie. Mluv s námi." Přidala se Soph. "No ty vole já toho kudrnatýho zmetka zabiju!" Řekl naštvaně Gaten, protože moc dobře věděl, co se stalo. "Ne!" Vykřikl Jack a rychle vstal, aby stihnul zastavit Gatena, který se chystal najít Finna. "Proč? Vždyť tě šikanuje Jacku! Prober se! On je prostě kretén, kterej si tě nezaslouží ani jako nepřítele, natož kamaráda." "Prosím. Neřeš to." Odpověděl jednoduše hnědoočko a upřímně se zadíval na Gatena. "Dobře." Nakonec Gaten povolil. Doma si chtěl Jack jen lehnout do postele a nic nedělat, ale v tom mu zabránila mamka. Společně museli připravovat celý dům na zítřejší narozeninovou oslavu. Tak tomu aspoň říkala Jackova matka. Jack to bral spíše jako její párty s dospělými, na kterou si mohl pozvat pár přátel. Nikdy ty oslavy neměl rád, ale vždy je zachraňoval Finn. Letos má pravděpodobně přijít taky, ale tentokrát by to ještě zhoršil. Když bylo vše připraveno, mohl si hnědovlasý kluk dát sprchu. Samozřejmě, že ani dnes nechyběla činnost, kterou si poslední dobou oblíbil. Do zápěstí udělal tři rýhy a žiletku zase schoval. Zastavil krvácení a vydal se do postele. Finn již v posteli ležel a přemýšlel nad těmi slovy. "Miluju tě." Přehrávalo se kudrnáčovi pořad dokola v hlavě. Přemýšlel, proč ho to tak zahřálo a bodlo u srdce. Nikdy dřív takový pocit neměl. Věděl, že se s ním něco děje, ale nemohl přijít na to, co. Přesněji řečeno si to nechtěl připustit. Nechtěl si připustit, že by mu mohlo být Jacka líto. Že by ho mohl mít rád. Že by ho to všechno mohlo mrzet. Že by byl stejný jako Jack. Že by byl gay.
{loser forever}
