"Sadie. Já. NEJSEM. Na. Kluky." Odříkal větu slovo po slovu Jack s jasným důrazem na slovo 'nejsem'. "Nemáš spíš něco co by mi pomohlo?" "Mám. Zkus to s ním." "Posloucháš mě vůbec? Nejsem gay. A pokud vím, tak Finn je kluk." Jack začínal být čím dál tím víc naštvaný na Sadie, která jako by jej celou tu dobu neposlouchala. "Já vím, že je kluk, ale jak můžeš vědět, že by ti vztah s klukem nevyhovoval, když to nezkusíš?" "Prostě to vím." "Stejně spolu skončíte." Uchechtla se Sadie a pozorovala, jak Jack rudne vzteky. Nad tímto pohledem se rozesmála na plno. "Tak dík." Řekl Jack a při odchodu za sebou bouchnul dveřmi.
Druhý den Soph domluvila sraz u lomu. Měla by dorazit celá parta. Finn se však rozhodl schůzku sabotovat a nedorazil. "On nepřijde." Řekl Jack po třiceti minutách strávených čekáním na Finna. "Třeba jo." Hájila jej Soph. "Ti říkám, že nepřijde. Vyhýbá se mi." "Tak jdeme do vody, nebo čekáme dál?" Zeptal se Wyatt nedočkavě a doufal v možnost číslo jedna. "Co kdyby pro něj někdo zašel?" Navrhla Sadie. "Nějací dobrovolníci?" Zeptal se ironicky Jae. "Měl by pro něj jít Jack." Navrhla Sadie a okamžitě ji začal propalovat hnědoočkův pohled. "Proč bych měl? Nikam nejdu." "Je to tvůj nejlepší kámoš." Odůvodnila Millie Sadieino prohlášení. "Já vás fakt nesnáším." Řekl Jack a pomalu odcházel od lomu. Za sebou jen slyšel křičící Sadie. "My tě taky milujem." Zbytek party se mezi tím přemístil do studené vody. Když Jackovi otevřela Mary, řekl. "Přišel jsem pro Finna. Měli jsme jít ven." "Je mu špatně." "Vím, že mu špatně není." "Tak pojď dál. Dostaň ho z tý postele. Od té doby co jsi tu byl, z ní nevylezl." "Děkuju." Zasmál se Jack a vyběhnul schody do Finnova pokoje. Když vešel, ozvalo se jen slabé. "Mami. Nech mě." "Klidně mi říkej mami, ale nenechám tě." Uchechtl se hnědoočko a pohled upíral na rozcuchaného kudrnáče. "Nikam nejdu." Zareagoval Finn, když si uvědomil, kdo na něj právě mluvil. "Tak hele. U lomu na tebe čeká celá parta dýl jak půl hodiny a já musel jít až sem, takže se vyhrab z tý svý depky a okamžitě vylez z tý postele." Když Finn nereagoval, Jack se vydal k posteli. Napřed se s Finnem přetahoval o peřinu. Když se mu konečně povedlo souboj vyhrát, shodil kudrnáče z postele. "Au. Blbečku." Ozval se Finn ze země. "Vstaň!" "Ani mě nehne." Jack Finna chitil za ruku a odtáhnul jej po podlaze ke dveřím. "Tak fajn. Tak fajn. Tak půjdu no, ale nech mě se převlíct." "Máš deset minut." "Patnáct." Zakřičel Finn už od skříně. Vzal si černé kraťasové plavky a černé tričko. Prohrábnul si vlasy, aby vypadaly alespoň o trošku míň rozcuchané a nakonec vzal černý ručník ze židle. Finn jako by zázrakem ožil a byl plný energie. "Můžeme vyrazit." Prohlásil, když sešel schody, pod kterými čekal Jack. Ten se na něj jen letmo podíval a vydal se ke dveřím. Po cestě k lomu kluci nepromluvili ani slovo. Když dorazili na místo, Finn na nic nečekal, přetáhnul si tričko přes hlavu, rozběhl se a skončil ve vodě nedaleko party. Jack se na tu výšku zadíval a věděl, že to nedá. Vždy skákal zároveň s Finnem. Dodával mu jakýsi pocit bezpečí. Když dlouho neskákal, Finnovi to docvaklo. Vylezl z vody a co nejrychleji se dostal zpět na místo, odkud skočil. "Promiň. Já zapomněl." Jack sebou cukl. Finn se zasmál a natáhnul k Jackovi ruku. "Společně Jackie?" Uchechtl se kudrnáč a čekal na hnědoočkovu dlaň. "Společně." Zasmál se i Jack a Finnovu ruku přijmul. Oba dva se společně rozběhli a ruku v ruce skočili do vody. Nebylo to jako dřív. Pro oba dva chlapce to bylo tentokrát jiné. Bylo to zvláštní.
{lose forever}
