¿It is love? [DOKONČENO]

✨3✨

Z pohledu Martinuse

Bez klepání jsem vešel do Emmy pokoje. Stála zády ke mě, zrovna měla na sobě jenom spodní prádlo.
Pane bože kdybyste viděli tu dokonalou postavu. Hlavou se mi honili různé myšlenky co by se dalo dělat. Možná bych vám mohl prozradit to, že se mi Emm líbí, ale bojím se její reakce kdybych jí to pověděl

"T-Tinusi, neumíš klepat?" otočila se ke mě čelem a červenala se. Achhh byla tak strašně roztomilá
"Promiň, zapomněl jsem" špitnu, usměju se a nenápadně si zkousnu ret
"Příště nezapomínej ty trdlo" uchechtne se a já jdu k ní
"Nejsem trdlo" kouknu na ni jako uraženě
"Copak jsi potřeboval?" usměje se a podívá se mi do očí
"Jenom že se jdeme s Macem koukat na film, a napadlo nás jestli bys nechtěla taky" usměju se a pomalu se ztrácím v jejích očích
"Moc ráda, jenom se obléknu" usmívá se tím nejvíc dokonalým úsměvem a já se pomalu přiblížím k jejím rtům
Emma se mi hluboce dívala do očí a já po chvilce váhání spojil naše rty v jedny. Ihned jsem měl v břiše velký roj motýlů, bože ty její dokonalé rty.
Ale to by nebyl Marcus aby nezařval přes celý apartmán moje jméno.
Emma sebou cukla a odtáhla se
"J-j-já se asi na film dívat nebudu" šeptne a zadívá se do země
"P-pr-promiň Emm" šeptnu a radši rychle odejdu za Macem

Z pohledu Emmy

Zhluboka dýchej, dýchej, dýchej stejně to pro něho nic neznamenalo a byla to určitě sázka a nebo se už dneska přehřál na sluníčku.
Abych pravdu řekla, jsem teď víc zmatená a zamilovaná než jsem byla. Je mi jasné, že pro něho to nic neznamenalo, ale pro mě ano a ani neví jak moc. Jen kdyby věděl co k němu cítím. Ty jeho rty bych přála každému aby ochutnal. Byly mnohem víc dokonalejší než jsem si představovala. Ta chuť achhh můj bože. Ale bohužel nebo bohudík? Naši "romantickou" chvilku vyrušil náš povedený nejstarší bráška Marcus. Jak nad tím přemýšlím...chtěla bych ochutnat i Macovi rty. Bože nad čím to zas přemýšlím? Radši bych si měla jít lehnout a spát, než se z toho zblázním úplně.

Druhý den ráno

Jsme po snídani a já se jdu do pokoje převléknout
Vezmu si na sebe tohle (viz média) a vlasy mám rozpuštěné

A jdu za rodiči kteří jsou před hotelem a jdeme jenom na krátkou procházku a potom k bazénu
Asi se ptáte co Martinus? Vyhýbá se mi, ignoruje mě a celkově je nějaký divný.
Přijdu před hotel a kupodivu jsem přišla jako poslední což se moc často nestává. Tinus je vždycky všude poslední.
"Můžeme?" koukne na nás táta a usměje se
"Ano můžeme" řekneme s Macem najednou a zasmějeme se tomu

Po nějakých dvou hodinách se vrátíme a zamíříme rovnou k bazénu. S Macem závodíme kdo tam bude dřív, rodiče to se smíchem pozorují a Tinus je jako celý den duchem nepřítomným.

Nedáváme pozor na cestu a jaksi mi omylem Mac podkopne nohy a já hodím nádhernou hubu. Mac je mimo z toho co se stalo za to Tini se ke mě rozeběhne a pomůže mi vstát
"Pomalu vstaň Emmi" usměje se, podepře mě a já se snažím pomalu postavit
"Au! To nejde, bolí mě levý kotník" syknu trochu bolestí a zase si dřepnu
"Odnesu ji na pokoj a postarám se o ní" vezme mě do náruče
"Dej ji na to obklad a pokus se jí to nějak stáhnout, obvaz a všechno je v lékárničce" řekne starostlivě táta, Tini kývne a nese mě na pokoj

Když přijdeme na pokoj, tak mě položí na jeho postel, na nohu mi dá obklad a po nějaké době mi ten kotník stáhne obvazem
"Děkuju" špitnu a obejmu ho
"Není za co princezno" usmívá se, posadí mě na sebe a objímá mě
"Ale je Tini" usmívám se a začne mě hladit po zádech
Po pár minutách se mi začnou zavírat oči a upadnu do říše snů

Co si myslíte o tom polibku? Myslí to Martinus opravdu nebo ne? 🤔
Vidíme se u další kapitoly ❤️