¿It is love? [DOKONČENO]

✨11✨

Z pohledu Marcuse

Skoro celou dobu jsem stál za dveřmi Emmina pokoje a poslouchal její rozhovor s Ell. Když mluvila o tom Filipovi nebo jak se ten idiot jmenuje tak ve mě vřel vztek, že ho asi miluje. Když jsem to slyšel tak mě to hodně zabolelo a chtěl jsem jít za ti blbcem Chrisem a rozbít mu hubu. Trochu mě zarazilo, když začala mluvit o nás dvou... myslím tím mě a mého bratra. Nejvíc mě překvapilo, možná i potěšilo to, když Ell řekla, že nás oba miluje víc než bratry.
Chvilku jsem počkal a stím, že budu dělat jako bych nic neslyšel jsem vešel do pokoje. Obě ztuhnuly na místě už jen, když jsem pomalu otevřel dveře. Když zjistí, že to jsem já tak Emma hodně znervózní a Ell zase neví co dělat.

"A slušný chování je kde Gunnarsene nejstarší?" nadzvedne Emma jedno obočí a lehce se uchechtne
"Převelice se omlouvám slečno Gunnarsen" zasměju se nacož se začnou obě smát
"Co si potřeboval?" podívá se na mě Emma
"Já jenom, že jdeme s Tinusem a Ticem na procházku, tak jestli nechce jít s náma" usměju se "nebojte, do večeře doma budeme" zasměju se
"Jo rádi půjdeme" usměje se Emma a vstane společně s ní i Ell
"To půjdeš takhle Emm?" kouknu na ni a má jenom Tinusovo mikinu
"Proč by? Stejně jdeme jen kousek a navíc ta mikina mi je víc jak do půlky stehen, takže asi tak" usměje se na mr nevinně a Ell se směje
"Faaajn, nebudeme to rozebírat a jdeme ať na nás Tinus s Ticem nečekají" usměju se a pustím holky aby šly jako první

Celou cestu přemýšlím o tom, co říkala Emma Elizabeth. Říkala pravdu? Ale tak tohle by si snad nevymyslela, nebo jo? Ale jedno co vím určitě je to, že máme by to až tak nevadilo. Už jednou s náma tohle téma rozebírala, sice netuším proč, ale tak co. Z myšlenek mě vytrhl až něčí ruka na té mé. Poté co jsem začal vnímat jsem zjistil, že to je Emma, která si semnou snaží propléct prsty. Uchechtnu se a sám si ji s nima propletu.

"Nevnímal jsi Maci, už jakou dobu na tebe mluvím a ty nic" zářivě se na mě usměje
"Promiň princezno, jenom jsem nad něčím přemýšlel" usměju se a vtisknu ji pusu do vlasů
"Nad čím jsi přemýšlel?" podívá se na mě a já drobet znervózním
"Ale nad ničím důležitým, jenom takové blbosti. Neřeš to Emm" usměju se
"Faaajn" usměje se a zjistím, že jsme tam sami
"Kde jsou ostatní?" kouknu na ni
"Tinus už je s Ticem doma a Ell odešla v půlce procházky, protože musela z rodinných důvodů domů" usmívá se s vidím, že se trochu červená ikdyž se to snaží zakrýt

Ráno se probudím a zjistím, že z části na mě "někdo" leží. Když líně otevřu oči tak zjistím, že to je Emma. Začnu se o ni trochu bát, protože má nezvykle červené tváře. Sáhnu ji má čelo a zjistím, že celá hoří. To má určitě z toho jak šla včera ven jenom v té mikině. Bože, to je trdlo. V duchu se uchechtnu a snažím se nějak zvednout, abych ji mohl jít udělat čaj.
Emma začne něco mrmlat, vlepim ji lehkou pusu do vlasů a jdu do kuchyně.

Zrovna když čekám až se uvaří voda se mi kolem pasu obmotají něčí ruce. Hned vím, že to jsou Emm, protože Tinus ještě spí.
Tiskne se ke mě a ruce má ledový.

"Pročpak nehajáš beruško?" podívám se na ni
"Protože tam nejsi ty a mě je tam smutno" usměje se nevinně a začne kašlat
"Běž si hajnout, hned jsem u tebe" líbnu ji na tvář a ona bez odmlouvání odejde.
Během ani ne dvou minut už ležím vedle ní a ona se ke mě tulí.
"Jsem strašně unavená, bolí mě v krku, hlava mě bolí a už mě nebaví smrkat" zamumlá mi do trička a já se uchechtnu
"Tak spinkej, to ti jenom pomůže" usměju se a pozoruju jak pije čaj
"Neodejdeš, že ne Maci?" koukne na mě, lehne si a přitulí se ke mě
"Neboj neodejdu od tebe zlato" usmívám se a hladím ji po zádech. Ona během chvilky usne. Bože asi roztaju z toho jak je roztomilá a sladká.

Kdo si myslel, že tam bude Marcus? Řekne to co slyšel i Tinusovi?
Bude mezi nimi něco? 😏💖

Nu což, vidíme se u další kapitoly 🥰