¿It is love? [DOKONČENO]

✨20✨

Náš pobyt v Oslu se prodloužil ještě o pár dní. Měli jsme tu být jen do dneška, ale jsme tu až do soboty. Dneska ve středu máme volný den. Ani nevíte jak moc jsme rádi, že máme volno. Včera jsme ztrávili skoro celý den ve studiu.
Kluci hrají nějaké hry a já se hezky válím v postýlce. Ne, že by ta postel byla tak pohodlná jako mám doma, ale lepší tahle postel než žádná. Jsem unavená (i líná)  tak moc, že mi dělá obtíž dojít i pro jídlo, což je u mě co říct. Po nějakých cca 10 minutách do pokoje vpadne Martinus a začne mě "otravovat" s tím abych šla s ním ven a, že Macimu se nechce.

"Dáš s tím pokoj, když řeknu ano?" líně si sednu a podívám se na stojícího Martinuse vedle postele
"Ano dám pokoj, ale jenom když řekneš ano" usměje se nevinně
"Dobře tak s tebou půjdu" usměju se a zvednu se
"Jupí!" vypískne jak malý dítě a poté se oba zasmějeme
"Tak jdi zase za Macim, chci se převléknout" kouknu na něho a on na to odejde
Vezmu si na sebe černé legíny s bílým i červeným pruhem po stranách, červenou kratší mikinu s malým uzlem, bílé tílko a vansky, vlasy si sepnu jen ve předu a vyrazím za Tinim.

Jdeme něco kolem 20 minut, držíme se ruce a Tinus mě někam vede. Chce mi prý ukázat nějaké místo, které tu jednou našel. O tom místě nejspíš nikdo neví, soudím to z toho jak mi o tom vyprávěl. Na to, že je konec září, tak tu máme kolem 20 stupňů.
Tinus má na sobě bílé uplé tričko, černé džíny, Fila mikinu a vansky. Dokonce už moc nenosí prstýnky, protože se mi to nelíbí. Abych byla upřímná, on pro mě udělá první poslední a to samé i Mac. Jsou to prostě lásky, chtějí pro mě to nejlepší. Už od doby co jsme přijeli do Osla, přemýšlím nad tím, že bych to Tinimu řekla, ale nějak se k tomu nedokážu dokopat nebo přemluvit. Jednoduše se bojím, jak by to vzal. Nechci aby nás to nějak rozdělilo. Nechci o něho přijít, zníčilo by mě to. Nedokážu si to ani představit.

Nějak po 10 minutách přijdeme na místo. Je to takový kousek staršího parku s fontánou, břízami a jednou lavičkou přímo mezi břízami. Troufla bych si říct, že to trochu vypadalo jako ze starého romantického filmu.
Tinus se tak strašně roztomile usmívá a vede mě k již zmiňované lavičce. Společně se posadíme na lavičku, lehce se k Tinimu natočím, abych mu viděla do očích. V očích má nějaké emoce, které nedokážu rozpoznat. Zadívám se mu do očích a on mě také. Lehce se červenám a doufám, že to nepostřehne.

Začneme se k sobě pomalu přibližovat. Naše čela i nosy se o sebe opírají, díváme si vzájemně do očí a nejspíš čekáme na to, kdo udělá ten pohyb. Už chybí opravdu jen málo a naše rty se spojí. Martinus mi položí ruku na tvář a spojí naše rty v jedny. Uvnitř mě to exploduje, tělem mi projede vlna tepla i elektřiny, v břiše mám roj motýlů a mé tváře neberou červenou barvu. Opatrně pohnu rty proti těm jeho. Už teď se těch jeho rtů nemůžu nabažit. Když nám dojde kyslík, tak se nuceně od sebe odtáhneme. Pořád si koukáme do očí, naše čela se o sebe dotýkají a oba se usmíváme.

"Miluju tě Tini" zašeptám a dívám se mu do očí
"Taky tě miluju Emm" usmívá se a dívá se mi do očí

Taaak a je to tu! Všichni milovníci Emm a Tiniho se dočkali! 💜
Myslíte si, že spolu budou? Jak na to zareaguje okolí? A hlavně co rodiče?

Jaké budete mít zítra vysvědčení?