Byli jsme na zahradní oslavě . Byl krásný podzimní den a všichni slavíme narozeniny naší tety. Je tam celá naše rodina, skoro všichni příbuzní, pak nějací její kamarádi, však to znáte. Teď hraje pomalá písnička, já tancuju s mým bratrem, on má na sobě černé džíny, bílou upnutou košili a vansky. Já mám na sobě světle růžové šaty, s dlouhým rukávem, které mi sahají po kolena a mám béžové boty na nízkém podpadku, vlasy mám lehce navlněné a rozpuštěné. On má ruce obmotané kolem pasu a já mám svoje ruce obmotané kolem jeho krku. Oba se usmíváme, já se lehce červenám a jen tajně doufám, že si toho nevšimne. Dohraje hudba a pomalu se od sebe odtáhneme. Najednou si semnou proplete ruce a někam mě vede. U dveří mi oblékne bundu, on si poté taky oblékne bundu. Jako gentleman mi otevře dveře, abych mohla jít první.
Dojdeme na zahradu, sedneme si na zahradní houpačku. Vzájemně si zadíváme do očí a já se v těch jeho začnu pomalu, ale jistě ztrácet. Oba se nevědomky k sobě přibližujeme. Během několika sekund se naše rty spojí v jedny. Ve vnitř mě to exploduje, začnu mít v břiše roj motýlů a celým mým tělem mi projede vlna tepla. Jeho rty jsou mnohem lepší, než jsem si představovala.Náhle se probudím a jsem hodně zmatená. Moc dobře vím kdo v tom snu byl. Vím přesně kde, kdy a co se stalo. Vypadalo to tak strašně moc reálně, že mi teď z toho běhá mráz po zádech. Zatřesu hlavou a pomalu vstanu. Je sobota a kluci se rozhodli, že mě vezmou do kina. Ze skříně vytáhnu černé legíny, tmavě šedé tílko a světle šedou větší mikinu. Já miluju volnější trička i mikiny. Odeberu se do koupelny, kde vykonám ranní rutinu, převléknu se do již zmiňovaného oblečení, vlasy si spletu do dvou volných holandských copů, navoním se svoji obíbenou voňavku a vydám se dolů do kuchyně.
Skončilo kino a jdeme do pizzerie. Strašně nám vyhládlo a je tak nějak čas oběda. Sice kluci protestovali, ale i tak budu platit já, protože jsem ne pozvala. Co se tohohle týče, neradi chtějí abych něco platila sama. Co jiného bych měla dělat a penězmi? A navíc ani tak moc neutrácím. Tak nevím co furt dělají. Abych nelhala, tak pořád přemýšlím nad tím snem. Poslední dobou se mi sny moc nezdají a když ano, tak to jsou takovéhle sny.
Tak strašně moc bych to chtěla oboum říct, ale ani nevíte jaký mám z toho strach.Přijdeme domu a já se bez jediného slova odberu do pokoje kde se i zamknu. Kabelku hodím někam ke stolu a sebou hodím na postel. Dnešek byl dobrý den, ale být po boku mých bratrů, potom snu co se mi zdál, to bylo hodně náročné. Celý den myslím jenom na to, co se mi zdálo. Ani chviličku jsem v kině nevnímala film, v pizzerii jsem taky nevnímala a po cestě domu už vůbec ne.
Lehnu si na břicho, hlavu zabořim do polštáře a potichu se rozbrečím. Po pár minutách propuknu v tichý pláč. Nechci aby mě slyšeli a viděli brečet, trápilo by je co se mi stalo nebo tak.
Schoulím se do klubíčka, přitáhnu si k sobě plyšového medvídka od Tinuse a brečím dál.Kdo myslíte, že byl v tom snu?
Řekne jim to Emma?
Ahoj zítra ❤️
ČTEŠ
¿It is love? [DOKONČENO]
Fanfiction"Miluju je" podívám se na svoji nejlepší kamarádku "Všichni sourozenci se miluji sourozeneckou láskou" usměje se "Ty to nechápeš Ell, nemiluju je jako bratry" na chvilku se odmlčím "Miluju je víc než bratry" podívám se do země "Teď jsem to asi něja...