Já s mámou byla sama doma. Táta musel jet něco zařizovat a kluci jsou na fotbale. Mám už přesně na minutu vypočítané, jak dlouho jim trvá se převléknout a jak dlouho jim trvá cesta domu i když je někdy menší kolona. Mamka je dole v kuchyni, připravuje nám večeři. Já jsem u sebe v pokoji a projíždím TikTok, Instagram a podobně. Chvilku si volám s Ell, která je teď momentálně v Americe. Zkontroluju hodiny a kluci už by každou chvíli měli být. Snažím se jim dovolat, ale ani jeden to nebere. Začínám se o ně bát, protože už tu měli být.
Z ničeho nic mě začne strašně bolet hlava, když zavřu oči tak vidím nějaké auto, které se smeklo a najelo přímo do stromu. V tom autě byl jak Marcus tak Martinus.S velkým výkřikem se probudím a vyletím do sedu. Z hluboka dýchám a po tvářích mi tečou slzy.
"Jsem tu s tebou, neboj se, je dobře" uslyším Macův hlas a hned se mu vrhnu do jeho medvědího hřejivého objetí
"Copak se stalo beruško?" posadí mě na sebe a začne mi dávat pusy do vlasů a hladí mě po zádech
"J-já měla jsem s-s-e-sen" polknu a zatáhnu do sebe slzy "a v-y jste s-se v-v-vy-bou-rali" znova se na plno rozbrečím a tisknu se co nejvíc k mému staršímu bráškovi
"Nic se nám nestalo, ano? Nemusíš se bát princezno. Já jsem tady s tebou a Tinus u sebe v pokoji spí a je také v pořádku, neboj se" objímá mě a tiskne mě k sobě
"V-vypadalo to tak strašně reálně, bylo to hrozný" špitnu a objímám ho
"Teď už neplakej a uklidni se, ano? Nic se neděje, vše je v pořádku" začne broukat melodii, která mě uklidňujeDávám nádobí po snídani do myčky. Kluci se šli k sobě do pokoje převléknout. Když mám hotovo, tak jdu k sobě do pokoje, kde se následně převléknu.
Vlasy si sepnu jen ve předu aby mi nepadali do očí, nanesu si jen trochu pudru a řasenky, na sebe si vezmu tohle
"Kluci už jsem připravená! Počkám před domem!" zavolám na ně, když jdu ke schodům
"Hned tam jsme!" ozve se sborově, já sejdu schody a jdu před dům. Kluci během 5 minut přijdou
"Už můžeme Emm" kouknou se na mě a oba se usmívají
"Skvěle" usměju se, jelikož jsem uprostřed tak mi oba nabídnou rámě, která příjmu
Jdeme pomalu a užíváme si sice ne tak moc slunečný, ale za to strašně hezký denJdeme na naše oblíbené místo, na které chodíme už od dětství. Všichni to tam nejvíc milujeme.
Další kapitola je tu! 🦋
Co si o tomhle díle myslíte? 🦋
Budu ráda za každý názor 🦋
Zítra vyjde delší kapitola 🦋
Takže see ya tomorrow 💙
ČTEŠ
¿It is love? [DOKONČENO]
Fanfiction"Miluju je" podívám se na svoji nejlepší kamarádku "Všichni sourozenci se miluji sourozeneckou láskou" usměje se "Ty to nechápeš Ell, nemiluju je jako bratry" na chvilku se odmlčím "Miluju je víc než bratry" podívám se do země "Teď jsem to asi něja...