¿It is love? [DOKONČENO]

✨29✨

Z pohledu Martinuse

Nějakou dobu se vyhýbám Emm. Po pravdě? Sám ani tak moc nevím proč. Po našich narozeninách a skvělé noci s Emmou, jsem trochu odtažitý. Opravdu netuším proč. Přijde mi, jakoby jsem se od Emmy vzdaloval, nebo ona ode mě.
Myslím si, že toho začíná pomalu litovat. Přeci jen mi dala něco, co nikdy nikomu jinému nedá. Měl bych si toho vážit nebo tak něco. Ale co neudělám já? Začnu se ji vyhýbat a nechci s ní ani mluvit. Asi se bojím, nevím.

Pár týdnů jsem fungoval normálně. Bavili jsem se, byli jsme spolu furt. Párkrát jsme i znovu spolu spali. Ničeho z toho nelituji. Jsem neskutečně rád za to, že mi dala něco, co už nikomu nikdy nebude moct dát. Jen teď se to nějak všechno sere. Spíš můj život se sere. Kdybych jen věděl, co to semnou je. Nechci Emmě nějak ublížit, jen se bojím, že už ji tak nějak ubližuji.

Co jsem to za idiota? Co se to semnou děje?

Jdu kolem pokoje, který patří Emm. Slyším hlasy, využiji toho, že jsou trochu otevřené dveře a začnu poslouchat.

„Doufala jsi, že to je Tinus, že?" slyším Marcuse a poznám, že si sedl na postel

„Trochu, no dobře trochu hodně jsem v to doufala. Poslední týden se mi vyhýbá, sotva semnou promluví, ani se na mě nepodívá prostě nic" povzdechne si Emma

Pár minut tam je ticho, které mě znervózňovalo. Vím, že i Emma z toho byla nesvá.

Za chvilku se ozve můj starší bratr.

„Všiml jsem si, že se Martinus poslední dobou chová dost divně. Hlavně když jde o tebe, je hodně divný. Snažil jsem se s ním promluvit, ale on mě nenechá ani domluvit. Neboj ono to bude opět dobré, uvědomí si co pomalu, ale jistě ztrácí"  To není pravda, já ho nechám domluvit.

To co potom řekla Emm, mě hodně zarazilo.

„Bojím se, že jenom hrál to, že mě miluje a ve skutečnosti mu jsem ukradená. Ukradená jako přítelkyně, ne jako sestra. On si neuvědomuje, jak moc mě tohle moc bolí. Myslí jen a jen na sebe. Nevím jestli má nějakou opožděnou  pubertu nebo něco jiného. Tak moc bych chtěla vědět, co ho trápí nebo co se mu děje. Jenže semnou neprohodí ani to blbé ,ahoj'. Moc toho teď nenaspím, moc nejím a sotva vyjdu z pokoje. Ale on není ani schopný si udělat pět minut času, přijít sem a být tady pro mě." slyším jak do sebe zatáhne slzy. Ne, Emm nebreč, prosím.

Můj bratr opět promluví. Nemůže být jednou ticho?

„Klidně se vyplakej, pomůže ti to, věř mi prosím. Budu tady pro tebe vždycky, když to budeš nejvíc potřebovat. Nikdy se na tebe nevykašlu. Nikdy tě nenechám samotnou, když se budeš cítit špatně, nebo když ti někdo nějak ublíží. Opravdu vždycky tady budu pro tebe, ať se děje, co se děje" slyším jak se Emm po chvilce rozbrečí.

Pomalu a potichu jdu k sobě do pokoje. To já bych tam měl teď sedět a utěšovat ji. Měl bych ji do ucha šeptat, že to bude všechno v pořádku. Ale je tam místo mě Marcus sakra!

To se nemůže jít věnovat svojí holce? Tý Vanesse nebo jak se jmenuje. Ona je jeho holka, ne Emma. Emma je jenom MOJE.

Nevím co to mám za krizi. Totálně netuším, co se to semnou děje. Možná se jen bojím? Ale čeho? To sám nevím.

Nikdy ji nebudu moct dát to, co nejvíc chce. Miluje děti a sní o tom, že bude mít tři děti. Jenže to ji já dát nemůžu. Jsme sourozenci, takže by to dítě nemuselo být zdravé. Mohlo by být postižené nebo tak. Vím, že jednou to dojde i samotné Emmě a opustí mě. Nebudu ji to mít za zlé, chci aby byla šťastná. Chci aby se ji splnil ten sen, že bude mít tři děti. Chci ji vidět šťastnou. Když bude šťastná ona, já budu také šťastný.

Už asi dvě hodiny se převaluju v posteli. Nejde mi to usnout, pořád musím myslet na Emmy slova. Furt nad nimi přemýšlím. Momentálně je něco kolem půl dvanácté v noci. Určitě bych usnul, kdyby tady semnou byla Emma. Co teď asi dělá? Spí nebo také nemůže usnout? Taky o nás přemýšlí?

Když začnu usínat, tak uslyším jak někdo vejde do mého pokoje. Podle chůze poznám, že to je Emm. Nechám zavřené oči, abych ji nechal při tom, že spím. Slyším, jak si sundavá své tričko a bere si mou mikinu, kterou jsem měl dnes na sobě.

V duchu se uchechtnu, jak opatrně leze do postele, aby mě nevzbudila. Vím, že se roztomile zachumlala pod deku. Hlavu si položí na mojí hruď, ruku si přehodí přes moje břicho. Já ji po chvilce ,ze spaní' dám jednu ruku kolem pasu. No a po pár minutách už spokojeně spím.

Tak co si myslíte? Co se děje s Tinusem? Myslíte si, že budou spolu nebo ne? Miluje vůbec Martinus Emmu? 💜
Ještě pár kapitol a bude konec💜 Přemýšlela jsem, že bych začala psát jednodílovky. Měli byste o to zájem? Psala bych je na přání 💜