¿It is love? [DOKONČENO]

✨2✨

Někdo zaklepal na dveře mého.
"Dále!" odložím mobil a do pokoje vejde můj dokonalý bráška Marcus
"Ahoj Emmi" usměje se
"Ahoj Maci, děje se něco?" usmívám se jak idiot a sednu si
"Ne ne, nic se neděje" odmlčí se "Jenom mě napadlo jestli bys nechtěla jít ven?" nervózně se podrbe na zátylku. Nebo se mi to jenom zdálo, že to bylo nervózně?
"Klidně" usměju se "jenom mi dej chvilku čas, musím se převléknout" protože já narozdíl od svého brášky byla ještě pořád v pyžamu
"Dobře, počkám na tebe před domem" usměje se a zmizí ve dveřích

Marcus mě někam vede, vůbec netuším kam, ale vím že tam bude určitě hezky. Je krásný slunečný den. Z ničeho nic mě chytne za ruku a proplete si semnou prsty
"Je to ještě daleko?" usmívám se a podívám se na něj
"Ještě asi tak pět minut a jsme tam" usmívá se a tak zvláštně se na mě dívá

Naproti nám se rozprostře nádherná louka, s jezerem, vodopády, je tam velká stará bříza na které visí houpačka tak akorát pro dva.
"Páááááni to je nádherné" usmívám se a mám jiskřičky v očích
"Jsem rád, že se ti tu líbí Emm" usmívá se a vede mě na již zmiňovanou houpačku
"Vypadá to, že sem nikdo nechodí. Jak jsi tohle místo našel?" usmívám se a sednu si na houpačku
"Ale jednou jsem byl hodně zamýšlený, myslel jsem na jednu osobu a došel jsem až sem" usmívá se a sedne si vedle mě
Po pár minutách se ke mě začne pomalu přibližovat a poté spojí naše rty v jedny, jsou to jako puzzle, které do sebe zapadají. V břiše se mi rozletěl roj motýlů a celým tělem mi projela vlna tepla a elektřiny

Trhla jsem se sebou a vzbudila jsem se s hlavou na něčím klíně
"Jak ses vyspinkala princezno?" šeptne Marcus a na jeho hlase jde poznat, že se také před pár minutami vzbudil
"Šlo to, ale už se těším na postel. Sice to bude hotelová postel, ale lepší než letadlo" sednu si a protáhnu se
"Proč jsi sebou tak trhla?" koukne mi do očí
"Zdál se mi jenom divný sen a lekla jsem se" pousměju se a v hlavě dodám "ve kterém jsi byl ty a políbili jsme se"
"Už je dobře neboj Emm" vtáhne mě do svého hřejivého medvědího objetí a já jsem ráda, že už to dál neřeší
"Za jak dlouho budeme přistávat?" objímám ho a zrovna po mé otázce nám začnou hlásat ať se připoutáme a připravíme k přistání

Asi byste chtěli vědět kam to vlastně letíme, že? Letíme do Thajska, letos tam letíme až teď po polovině června.

Je právě večer a my jsme se teď vrátili z večeře. Já toho moc nesnědla a tak se všichni diví a mamka dokonce vyšiluje, že jsem nemocná tak něco. Nejsem nemocná, nebo ano? Nevím jestli zamilování se do vlastních bratrů je nemoc nebo ne. Od snu co se mi zdál v letadle jsem nějak neklidná. Vypadalo to tak skutečně a já potom zjistila že to byl bohužel jenom sen. Abych pravdu řekla, tak mi docela vadí, že bratříčci dávají likes na fotky polonahých dívek.
Divili byste, kdybyste viděli některé fotky na které dávají likes. Nejvíc mě štve Paola.

Jo a málem bych zapomněla. Macík si začal psát s tou fanynkou z M&G v Mosjøenu. Ona se v těch zprávách atd... s prominutím kurví! Ale ono se to Macovi líbí a to je nejhorší. Zamilovat se do svých bratrů není zrovna nejlepší.
Sice se mi oba věnují a to dost, ale Mac poslední dobou míň a to mě mrzí.

Ale tak co bych taky měla jiného čekat, že? Jsem velice naivní, když si myslím, že by mě alespoň jeden z mých starších bratrů mohl milovat. Neopětovaná láska bolí

Jsem u sebe v pokoji a v klidu ze sebe sundavám oblečení. Když jsem jenom ve spodním prádle tak se otevřou dveře, ve kterých stojí.....

A tady to ukončím! 😏
Kdo myslíte, že v těch dveřích bude stát? Pište svoje tipy do komentářů ❤️ See ya soon ❤️

Dneska ještě jedna kapitola, protože nevím jak to budu v týdnu stíhat ❤️